Varroáza strašák včelařů jménem Varroa destruktor
Varroáza je infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Roztoč pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu rezistentní, na rozdíl od včel evropských. V České republice je rozšířen od 70. let minulého století. Varroa destructor nenapadá jen plod ale i dospělé jedince, které značně oslabuje sáním hemolymfy. Pod vlivem Varroázy včelstvo postupně slábne, líhnou se včely nedokonale vyvinuté včely. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, v případě masivního napadení i na podzim.
Produkce pylu zlepší ekonomiku chovu
V posledních několika letech narůstá u nás zájem o samotný pyl. Nejvíce se ho spotřebuje při chovu čmeláků, až několik desítek tun. Využívá se i jako bílkovinný koncentrát na výživu lidí, a jen malé množství pylu se spotřebuje ve včelařství (na zlepšení rozvoje včelstev). Včelaři proto začínají zajímat o technologii získávání pylu. Jeho produkce může pomoci ekonomice včelařství. Už i proto, že cena pylu je pro včelaře zajímavá a může být medu významným až rovnocenným partnerem. Pokud včelstvu odebíráme ročně 3 až 5 kg pylu, získáme ze včelstva příjem 420 - 700 Kč. Za ideálních podmínek (silné včelstva, dostatek zdrojů pylu v přírodě v doletu včel, příznivé počasí)to může být i více.
Staročeský návod jak vyrábět medovinu
Medovina bývala oblíbeným nápojem snad u všech národů již od
nejstarších dob. V novější době však výroba ve velkém stále víc upadala. Dnes
však výroba medoviny a medového vína opět zažívá renesanci.
Historie a současnost českého včelařství
První zmínky o chovu včel v českých zemích lze nalézt v záznamech kronik již
z roku 993, za vlády Boleslava II. se přiznává desátek těžby medu z
přináležejících dvorů. Jako všude ve světě, tak i v českých zemích
postupem doby vznikala různá uskupení včelařů a zpracovatelů včelích produktů,
různé cechy a sdružení. Jedním z nejvýznamnějších úspěchů pak bylo vydání
patentu o chovu a ochraně včel Marií Terezií v roce 1775.
První větší včelařský spolek byl založen roku 1872. Na svém počátku sdružoval 10
včelařských spolků, které se do roku 1920 rozrostly na 357 a dnes jich je v
Čechách na Moravě a ve Slezsku cca 1100? Jde o Český svaz včelařů, který
svůj název nese až od roku 1970.
Cizokrajné medy - chuť s vůní exotiky
Rádi bychom Vám představili článek Ing. Oldřich Haragsim, CSc. z Moderního včelaře, který nám řekne mnohé o cizokrajných medech, se kterými se v našich luzích a hájích nesetkáváme. Med byl v minulosti a je i v současnosti ceněnou potravinou. Včelaři vymetají ročně přes milion tun medu a do obchodní sítě se dostane v průměru 950 tis. tun. Je to komodita (zboží), které směřuje z chudých, průmyslově méně vyvinutých zemí, do zemí bohatých, vyspělých. Pro chudé země je med jedním z poměrně snadno dostupných zdrojů příjmů, které lze získat bez velkých investic a bez velké spotřeby energie. Proto je včelařství v rozvojových zemích podporováno vládami i světovou organizací FAO.
Včelaření na jaře - silná včelstva v suchých úlech
U silných a suše zimovaných včelstev nespěcháme s jarní prohlídkou. Čím méně budeme v tomto období včelstva vyrušovat, tím lépe. O tom, co se děje uvnitř úlu, nám mnohé napoví již chování včel na česně a na stěně včelího úlu. Intenzivní letová aktivita včel, orientační prolety mladušek kolem jedné hodiny odpoledne, létavky s nákladem velkých pylových rousků, to vše signalizuje normální stav. Používáme-li jako strůpek průhlednou fólii, mnohé zjistíme jejím odkrytím. (Strůpkovou folii si můžete zakoupit v naší prodejně s včelařskými potřebami) Pokud na ni položíme ruku a cítíme teplo, a pokud se během několika vteřin orosí, včelstvo ploduje. Jestliže včely nejsou vidět bezprostředně pod touto fólií, je zásob zřejmě dostatek. Jsou-li včely už těsně pod fólií, mohly by být zásoby z velké části zkonzumované. Více tedy zjistíme nadzvednutím horního nástavku.
