Stručná charakteristika základních včelích produktů - Propolis
Propolis tvoří včely sbíráním pryskyřice na stromech, do
které přidávají výměšky svých žláz. Do úlu nosí propolis v rouškách na zadních
nožičkách obdobně jako pyl. Včely využívají propolis ve dvou základních formách.
Ta první je řídká, slouží k potírání stěn a jiných částí úlu, má desinfekční
funkci. Druhá forma propolisu je zahuštěná, využívá se na tmelení skulin,
prasklin a různých netěsnosti či ke zmenšování vletových otvorů proti průvanu
zejména v zimním období. Divoce žijící včely jej používají pro izolaci hnízdní
dutiny.
Je zvláštností, že včely dokážou propolisem pokrýt celé tělo vetřelce, který se
dostal do úlu a tam uhynul. Tím zabrání rozkladu jeho těla, zakonzervují jej,
doslova jej mumifikují.
České výrazy pro propolis jako „smolíka“ nebo „dluž“ se příliš nepoužívají,
nevžily se. Díky svým účinkům blahodárně působících na lidský organismus je
propolis všeobecně znám a lidé o něj jeví poměrně značný zájem.
Složení propolisu
Záleží na druhu rostlin, kde jej včely nasbíraly, tím se
rozlišují i druhy propolisu. Má protizánětlivé a bolesti snižující účinky, vždy
je však silně antimikrobiální, brání v rozvoji houbám a plísním. Různé složení
propolisu komplikuje jeho lékařské využití, neboť je velmi obtížné jej
standardizovat. Řešením je zpracovávání velkého množství propolisu získaného od
různých včelařů a stanovení jeho kvantitativního i kvalitativního složení.
V teple se propolis stává vláčným a lepkavým, v chladu křehne, velmi dobře se
rozpouští v etylalkoholu, ve vodě naopak velmi špatně.
Získávání propolisu
Propolis lze ze včelstva získávat v zásadě dvěma způsoby:
- na rámcích v horním nástavku je téměř vždy vrstva propolisu, kterou včely
izolují mezeru mezi horní loučkou a stropem. Seškrábnutím rozpěrákem nebo
nožíkem lze snadno tento propolis odebrat. Dbáme na to, aby se v něm nenacházely
dřevěné třísky, mrtvolky včel, vosk a jiné nečistoty;
- druhá možnost je ze sítí, kdy včelař pod strůpkovou fólii na rámky položí síť
s malými oky, kterou včely zatmelí. Tato síta se dají jednoduše vyrobit z
plastové sítě do oken proti hmyzu. Oka nají velikost 2x2 mm. Včelám to vadí, a
tak tyto dírky tmelí. Na konci medobraní jsou již téměř zatmelené, jen s minimem
vosku. Poté síť vyndáme, zmrazíme v mrazáku, necháme zkřehnout a jednoduše
vydrolíme do nádoby či plastového pytle. Já vkládám tyto síťky již koncem dubna
a vytahuji je po zakrmení včelstev. Všechny pak uložím do mrazáku a v zimě
propolis vydroluji. Měli bychom jej ještě proprat ve vodě, jemné částečky
nečistot se vyplaví spolu s voskem a na dně zůstává jen surový propolis. Po
vysušení skladujeme v temnu v uzavřeném obalu.
Surový propolis
Využívá se při bolestech zubů nebo na odstranění bradavic, na výrobu tinktury a kapek, do amuletů apod. V případě bradavic se kousek surového propolisu položí na špičku lžičky a nad plamenem, nebo plotnou vařiče se nechá řádně změknout. Tuto hmotu namačkáme na bradavici a přelepíme omyvatelnou leukoplastí. Takto ošetřenou bradavici necháme, a pokud náplast a propolis spadne, tak vše obnovíme. Bradavice se postupně zmenší a vypadne. Nikdy jí nešťouráme, neškrábeme a nevyřezáváme.
Propolisová tinktura
Na přípravu propolisové tinktury existuje celá řada návodů. V
zásadě je potřeba vycházet z toho, že propolis se rozpouští nejlépe v alkoholu
nebo vjemu podobných látkách. Přibližně 100 g očištěného propolisu, který
vyndáme z mrazáku, se po částech umele na elektrickém mlýnku. Pokud ho nemáme,
je nutné propolis co nejvíce rozdrobit. Zmrazený a zkřehlý propolis se snadno
rozbije na menší části. Poté hmotu zalijeme minimálně 60 % lihem, ale lze použít
i koncentraci 80-85 %. Abychom tuto koncentraci získali, smícháme 500 ml 95%
lihu s 50 ml převařené, studené vody (pozor - líh se vlévá do vody, nikoli
obráceně!).
Jak potvrzují zkušenosti mnoha včelařů, při této koncentraci alkoholu vykazuje
propolisová tinktura nejvyšší aktivitu. Necháváme vyluhovat 2 až 5 dnů na tmavém
místě. Abychom maceraci urychlili, minimálně jednou denně láhev protřepeme. Poté
směs přelijeme přes trychtýř, do kterého vložíme kousek vaty nebo filtrační
papír či plátýn-ko do malých lahviček. Takto připravenou tinkturu můžeme
využívat k desinfekci či prevenci nejrůznějších onemocnění. Skladujeme v tmavých
lahvičkách v chladu a temnu.
Alergie na propolis
Nesmíme zapomenout, že přibližně 5 % populace je na propolis
alergické, a proto je důležité na tuto skutečnost předem upozornit! Jednoduchým
testem můžeme zjistit, zda jsme alergičtí či nikoli. Kůži na vnitřní straně v
ohybu lokte potřeme dvěma či třemi kapkami propolisu, a po chvíli zjistíme
reakcí našeho těla. U přecitlivělých osob se objeví malé, svědivé vřídky. v
některých případech se mohou vyskytnout i puchýřky. Pak je nutné se tohoto léku
vzdát. Pokud se tak nestane, můžeme bez obav tento včelí produkt využívat.
Dodržujeme ale rčení, že nic se nesmí přehánět a všeho s mírou.