



Vážení zákazníci, ve dnech 16.11 a 17.11. budou naše prodejny a expedice uzavřeny. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za komplikace.
Včelařské potřeby, produkty a včelí úly
Kompletní sortiment a všechny včelařské potřeby na jednom místě. Vítejte na jednom z největších včelařských eshopů, který nabízí vše pro úspěšné včelaření. Klademe si za cíl propagovat včelařství a včelí produkty nejenom mezi včelaři ale i mezi veřejností. Naše firma působí na trhu včelařských potřeb několik let, patříme mezi stabilní dodavatele, kteří nabízí široký sortiment včelařských potřeb tradičního ražení, i novinky ze světa včelařství.
Naše online včelařské potřeby nenabízí jen potřeby, ale také řadu včelích produktů pro širokou veřejnost, která se tak má možnost seznámit a vyzkoušet včelí produkty. Pro osvětu včelařství jsme připravili i informační část webu a pro ty z vás, kteří se včelařstvím začínají, máme dlouhé a plnohodnotné popisky ke všem včelařským potřebám. Spolupracujeme též s Českým svazem včelařů.
Včelařské potřeby pro profesionály i začínající včelaře
Činnost včelařů je velice záslužným koníčkem, který přináší mnoho radosti. Včelaření se nevyznačuje pouze snahu o produkci medu ve včelstvech, ale také, a to především, ve zlepšování životního prostředí, ve kterém žijeme. Včelařstvím přispíváme k obnově životního prostředí, opylení rostlin a zemědělských kultur.
Včelařské potřeby - velkoobchod i maloobchod
Snažíme se pro Vás mít ve stálé nabídce všechny potřebné včelařské potřeby, které můžete při včelaření využít. Stále rozšiřujeme naši nabídku včelařských potřeb, která dnes zahrnuje vše potřebné pro včelařství, nabízíme nástavkové úly, medomety, ochranné potřeby, příslušenství k úlům, rámky, včelařskou literaturu, vše pro chov matek a mnoho dalšího zboží. Snažíme se mít všechny včelařské potřeby a včelí produkty skladem a expedovat jej v co nejzazších termínech.
Kromě včelařských potřeb vám chceme i pomoci začít včelařit. Rádi Vám pomůžeme, poradíme a ukážeme jak na to.
Včelí nástavkové úly v naší včelařské prodejně
Nabízíme Vám širokou škálu včelích úlů, které jsou prověřeny mnoha včelaři, kteří v nich včelaří již mnoho let. Ve své nabídce přinášíme včelí nástavkové úly s rámkovou mírou 39 x 24, Čechoslovák i Tachov. Úly nám dodávají české truhlářské dílny. Pro ty z Vás, kteří chtějí včelařit v úlech Langstroth, máme v nabídce i tyto úly. Samozřejmostí jsou i všechny potřebné doplňky k úlům, jako jsou mateří mřížky, podložky na měl, fólie, krmítka, rámky i rámkové přířezy a další včelařské potřeby.
Medomety a další včelařské potřeby
K medu se nedostanete bez medometu, alespoň ne k čistému medu dobrých kvalit. Medomet se tak stává důležitým nástrojem každého včelaře, ovšem je zároveň jedním z nejdražších zařízení. Pokud si ale vyberete správný a pro vás přesně padnoucí medomet, náklady se mohou snížit, jelikož budete vědět, že ten či onen je pro vás zbytečně výkonný a tedy drahý. Chápeme že včelařské potřeby a včelařské vybavení stojí jistý kapitál, je proto vhodné upozornit, že se dají získat finanční dotace nejen na medomety, ale i na inovaci a vylepšení včelařství.
Novinky z prodejny včelařských potřeb
Včelařské potřeby vám přinášíme jako velkoobchodní a maloobchodní prodej, máme pro vás připravené medomety, léčivé včelí produkty, prodej medu, výměnu včelího vosku za mezistěny, včelařskou prodejnu atd. V kategoriích si vyberte z našeho katalogu včelařských potřeb. V prodejně včelařským potřeb máme medomety tangenciální a zvratné za příznivé ceny. Využijte dotace na podporu včelařství, které jsou momentálně schváleny na další tříleté období. Díky tomu můžete všechny včelařské potřeby z této kategorie nakoupit za 50 % běžné ceny.
Evropské dotace ve Včelařství
Finanční pomoc Evropské unie českým včelařům pro roky 2023 až 2027 dosahuje v přepočtu cca 55 milionů Kč ročně. Stejnou částku dorovnává státní rozpočet. Tohoto opatření mohou využít včelaři na pořízení nového vybavení, včetně medometů. Nakupujte včelařské potřeby s využitím dotací nejen pro začínající včelaře. V současné době byl schválen další pětiletý program podpory včelařství. Čeští včelaři tak mají jistotu, že i v období 2023 až 2027 budou moci nakupovat včelařské potřeby na tyto dotace.
Široký sortiment včelařských potřeb
Náš eshop včelí obchod a také naše kamenná včelařská prodejna Vám nabízí nejširší sortiment včelařských potřeb v České republice. Naše firma je průkopníkem nových technologií, včelařům nabízíme jak tradiční sortiment včelařských potřeb, tak také novinky ze světa včelařství, které tak díky nám mohou vyzkoušet i čeští včelaři. V současné době se soustředíme na rozšíření nabídky profesionální vybavení pro větší včelaře, včelařské farmy a provozovny. Nabízíme a distribuujeme výrobky většiny českých podniků z profese a předních světových výrobců včelařských potřeb.
Ještě něco navíc
Naše firma samozřejmě cítí potřebu podpory včelařství v ČR. Mimo našich obchodních aktivit tak pro naše zákazníky také nabízíme poradnu, kde poradíme jak s výběrem zboží tak pomáháme s dotacemi. Podporujeme a sponzorujeme nejrůznější včelařské aktivity, od včelařských výstav až po včelařské kroužky mládeže. Podporujeme řadu internetových projektů, které rozšiřují povědomí o včelaření a včelích produktech. Zároveň k němu sami přispíváme provozem informačních portálů, vystavujeme na nejrůznějších tematických výstavách a včelařských dnech. Pokud sami provozujete podobné aktivity, neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.
Říjnová „snůška“: když intenzivní letový provoz prozradí loupež
Silný letový provoz v polovině října nemusí znamenat, že včely objevily vydatný zdroj nektaru. Zatímco většina včelstev na stanovišti už omezovala aktivitu a připravovala se na zimu, jedno šestirámkové včelstvo létalo naplno. Pozorování česna a následná prohlídka ukázaly, že za neobvyklým ruchem nestála pozdní květní snůška, ale přínos zásob z cizího úlu.
Neobvyklý ruch na česně v podzimním chladu
Venkovní teplota se pohybovala kolem 16 °C a počasí působilo chladně. Ostatní včelstva téměř nevylétala, sledovaný úl však vykazoval mimořádně intenzivní provoz. Ten trval čtyři dny, vždy od rozbřesku až do úplné tmy. Několik nápadných znaků přitom naznačovalo, že nejde o sběr nektaru z břečťanu, netýkavky nebo zlatobýlu.
Přilétající včely měly výrazně naplněné, zavalité zadečky. Některé byly natolik těžké, že po dosednutí jen obtížně vystupovaly po česně. Jejich těla se leskla a byla ulepená.
Lepkavý povlak se táhl také podél celého česna. Takový „šlem“ nemusí znamenat, že je včelstvo právě vylupováno. Může se objevit i u včelstva, které samo loupí a přináší cizí zásoby. V tomto případě se včely nezvedaly hromadně do vzduchu, ale těžce dosedaly a směřovaly s nákladem dovnitř úlu.
U česna byl navíc patrný pach starého včelího díla. Ani po setmění ruch zcela neutichal: z úlu se ozývalo silné hučení, jak včely odvětrávaly přinesenou sladinu.
Prohlídka odhalila plásty zaplněné zásobami
Včelstva už byla považována za zazimovaná a další rozebírání se neplánovalo. Neobvyklá aktivita však vedla ke kontrole šestirámkového úlu. Rámky byly silně zatmelené propolisem a plásty zaplněné čerstvě donesenou, lesknoucí se sladinou.
Rozsah přínosu dobře ukázal jeden z plástů. Dříve obsahoval přibližně půl kilogramu zásob, po několika dnech loupeže však celý vážil téměř tři kilogramy. Včely obsadily prostor rozvolněně až do spodního nízkého nástavku a z úlu sálalo výrazné teplo.
Podnítil přínos zásob další plodování?
Jednou z otázek při prohlídce bylo, zda tak vydatný přísun potravy nepovzbudil matku k rozsáhlejšímu kladení. Kontrola ale odhalila pouze malé zbytky otevřeného a zavíčkovaného plodu, přibližně na ploše 2 až 3 dm².
Téměř všechny volné buňky byly zalité zásobami. Matce tak nezbýval prostor pro další kladení, přestože včelstvo během předchozích dnů vykazovalo vysokou aktivitu.
Původ uloupených zásob představuje hlavní riziko
Pro další vývoj včelstva bylo zásadní, odkud přinesené zásoby pocházely. Příznivější možností bylo nalezení již uhynulého včelstva, v jehož úlu nezůstaly žádné včely, pouze opuštěné zásoby.
Horší variantou bylo vyloupení slábnoucího nebo kolabujícího nemocného včelstva. Při takovém kontaktu si mohly loupící včely zavléct do vlastního úlu roztoče Varroa destructor nebo virové infekce.
Sezóna, ze které toto pozorování pocházelo, byla hodnocena jako „úhynový rok“. Už o dva až tři týdny dříve se na stanovišti řešily podobné případy: silná včelstva vybrala slábnoucí úly v okolí a následně se u nich objevily vysoké spady roztočů. U sledovaného šestirámkového úlu navíc chyběla podložka, která by umožnila spad snadno sledovat.
Podzimní postup bez dalšího zásahu
V polovině října už nebyl záměr do včelstva výrazně zasahovat. Mezi zvažované možnosti patřilo použití kyseliny mravenčí, které by v daném úlu vyžadovalo utěsnění zasíťovaných otvorů ve dně.
Další zvažovanou možností byla izolace matky v zasílací klícce se záměrem zastavit plodování a spolu s ním i množení roztočů a virů. Ani tento postup však nebyl uskutečněn.
Nakonec zůstalo včelstvo bez chemického či mechanického zásahu a jeho další vývoj byl ponechán přirozenému průběhu. Přínos zásob už ustal, volné buňky byly zaplněné a očekávané výrazné ochlazení mělo utlumit aktivitu včel i kladení matky. Šlo o rozhodnutí pro toto konkrétní včelstvo.
Na jaře má následovat kompletní obměna díla
Prohlídka upozornila také na velmi tmavé plásty. Během sezóny se z tohoto včelstva odebíraly plodové plásty do oddělků, zatímco k vystavění dostalo pouze dvě mezistěny. Obnova díla tak zůstala omezená a na následující jaro byla naplánována jeho kompletní výměna.
Nejprve má být pod silné včelstvo v jarním rozvoji podstaven nástavek s mezistěnami a světlými soušemi.
Jakmile matka přejde do spodního nástavku a začne v něm klást, má být od horního nástavku oddělena mateří mřížkou.
Po vylíhnutí zbývajícího plodu v horním nástavku bude možné staré tmavé plásty odebrat a vytavit.
Přehled zjištění a plánovaných kroků
| Příčina intenzivního provozu | Loupež cizích zásob, nikoli pozdní květní snůška. Silný provoz trval čtyři dny od rozbřesku do tmy. |
| Množství zásob | Výrazný přínos sladiny. Plást, který dříve obsahoval přibližně 0,5 kg zásob, po loupeži vážil téměř 3 kg. |
| Stav plodu | Zbytky otevřeného a zavíčkovaného plodu na ploše přibližně 2–3 dm². Téměř všechny volné buňky byly zaplněné zásobami. |
| Hlavní riziko | Možné zavlečení roztočů Varroa destructor a virových infekcí z kolabujícího včelstva. |
| Zvolený podzimní postup | Bez chemického či mechanického zásahu. Další útlum aktivity se očekával s ochlazením a zaplněním plástů. |
| Jarní plán | Obměna tmavého díla podstavením nástavku s mezistěnami a světlými soušemi, oddělením matky mateří mřížkou a odstraněním starých plástů po vyběhnutí plodu. |
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Kolaps včelstva: příznaky viróz a role roztoče Varroa
Ani silné včelstvo s dostatkem zimních zásob nemusí podzim zvládnout. Následující případ zachycuje rychlý rozpad včelstva, které v srpnu překypovalo včelami, ale během podzimu podlehlo virovému kolapsu spojenému s varroázou. Průběh událostí ukazuje příznaky virového poškození, možné cesty zavlečení roztočů i důvody, proč nemusí dřívější ošetření zabránit pozdějšímu úhynu.
Od silného včelstva k téměř prázdnému úlu
Začátek sezony přitom vypadal nadějně. Na přelomu května a června proběhla výměna matky přidáním zralého matečníku. Mladá matka se úspěšně spářila, začala klást a včelstvo postupně dosáhlo velmi dobré kondice. V srpnu dostalo přibližně 18 kilogramů cukru na doplnění zimních zásob. Včel bylo tolik, že obsazovaly i prostor pod stříškou úlu.
Právě tato síla vytvářela dojem, že je vše v pořádku. Následné kontroly se omezovaly na průběžné potěžkávání úlu kvůli zásobám, zatímco plodové těleso zůstalo od začátku srpna bez prohlídky. Teprve říjnová kontrola odhalila zásadní změnu: úl byl stále těžký a zásob měl dostatek, ale uličky mezi plásty zůstávaly téměř prázdné. Včelstvo už bylo v konečné fázi rozpadu.

Ošetření proběhlo, přesto následoval vysoký spad roztočů
Nešlo o včelstvo ponechané bez ošetření. Přibližně v polovině července, ještě před odebráním medníků, do něj bylo vloženo pět pásků s kyselinou šťavelovou. Červnová výměna matky navíc přinesla přirozenou plodovou přestávku, která omezovala možnosti rozmnožování roztoče Varroa destructor.
Navzdory tomu se na podložce za poslední tři až čtyři týdny před kontrolou nahromadilo odhadem kolem tisíce spadlých roztočů. Jako možné vysvětlení takto vysokého napadení a následného virového zatížení přicházely v úvahu dva scénáře.
První možností byla přetrvávající zátěž z léta. Pásky s kyselinou šťavelovou nemusely v konkrétních podmínkách účinkovat dostatečně a ve včelstvu mohla zůstat početná populace roztočů.
Druhou možnost představovala reinvaze při loupeži. Silné včelstvo mohlo koncem léta vyloupit jiné, slábnoucí a silně napadené včelstvo v okolí, případně na stejném stanovišti. Společně s ukořistěnými zásobami si tak mohlo přinést další roztoče a virovou infekci.

Jak se projevovalo virové poškození včelstva
Při prohlídce plástů se objevila kombinace příznaků spojovaných se syndromem parazitického roztoče. Poškození bylo patrné jak na zbývajícím plodu, tak na jednotlivých včelách.
Nedolíhnutý plod a vystrčené sosáčky: Na plástech zůstávaly malé plochy zavíčkovaného i částečně otevřeného plodu. Některé včely uhynuly během líhnutí. Měly prokousané víčko, z buňky jim vyčnívala hlava a vysunutý sosáček. V popisu případu je tento stav vysvětlován nedostatkem energie k dokončení líhnutí.
Deformovaná křídla a zkrácený zadeček: U čerstvě vylíhlých mladušek i u včel vytažených z buněk byla vidět zakrnělá nebo pokroucená křídla a zkrácený zadeček. Jde o charakteristické projevy spojované s virem deformovaných křídel, označovaným zkratkou DWV.
Mezerovitý plod a intenzivní čištění buněk: Zbývající včely se snažily poškozený plod odstraňovat. Na plástech byly odvíčkované kukly ve stadiu fialových očí i zbytky vykousaných vzpřímených larev přichycené ke stěnám buněk. Takový obraz může připomínat mor nebo hnilobu včelího plodu; v popisovaném případě byl přisuzován virové infekci a intenzivní čisticí aktivitě včel.
Narušení sociálního uspořádání: Značenou matku se nepodařilo najít, přestože včely nevykazovaly obvyklé známky osiřelosti a v buňkách zůstávala ojedinělá, přibližně dvoudenní vajíčka. U kolabujících včelstev může matka opouštět plásty a pohybovat se po stěnách úlu.
Neurologické projevy: Dřívější pozorování včel umístěných v klíckách zahrnovala také záškuby nohou a tykadel nebo neobvyklé poskakování. Tyto projevy byly spojovány s poškozením nervové soustavy virovou infekcí.
Čisticí pud a šíření virů uvnitř úlu
Vyhledávání, odvíčkovávání a odstraňování kukel napadených roztočem patří za běžných okolností k žádoucím hygienickým vlastnostem včelstva. Včely tím narušují rozmnožovací cyklus kleštíka a omezují jeho další rozvoj.
Vysvětlení tohoto případu však upozorňuje na možnou opačnou stránku stejného chování při silném virovém zatížení. Odstraňované larvy a kukly mohou včely využít jako zdroj bílkovin namísto toho, aby je vynesly z úlu. Získané živiny následně využívají také při krmení dalšího plodu.
Popsaný mechanismus je ve zdroji spojován s masivním přenosem virů potravní cestou a prudkým až exponenciálním růstem virové nálože. V takto rozvinutém kolapsu už podle tohoto výkladu ani intenzivní čisticí aktivita nedokáže další rozpad včelstva zastavit.

Jakou roli hraje roztoč u jednotlivých viróz
Vztah mezi roztočem Varroa destructor a včelími viry není ve všech případech stejný. U některých infekcí roztoč působí jako přímý přenašeč, u jiných se uplatňuje především jako faktor oslabující včelstvo.
| Virus | Vztah k roztoči Varroa destructor | Průběh a projevy ve včelstvu |
| Virus deformovaných křídel (DWV, zejména varianta B) | Roztoč virus přímo přenáší a u varianty B je popisováno také množení viru v jeho těle. Při napadání vyvíjejícího se plodu funguje jako „infekční jehla“. | Zpočátku může mít infekce pozvolný průběh, který se po přirozeném letním úbytku včel rychle změní v kolaps. V popisovaném obrazu se objevují deformovaná křídla, uhynulé mladušky s vysunutými sosáčky a mezerovitý plod. |
| Virus akutní paralýzy včel (ABPV) | Roztoč působí jako přímý přenašeč při příjmu hemolymfy a tkání tukového tělesa. Množení tohoto viru v roztoči není prokázáno. | Infekce může způsobovat rychlé úhyny, třes a ztrátu schopnosti letu. Při vysokém napadení roztočem včelstvo rychle slábne. |
| Virus chronické paralýzy včel (CBPV) | Souvislost je nepřímá. Virus není přímo vázán na roztoče, ale silná varroáza představuje výraznou zátěž, která oslabuje obranyschopnost včelstva a může přispět k propuknutí infekce. | Mezi charakteristické projevy patří černé, bezchlupé a třesoucí se včely. |

Když už záchrana včelstva nedává smysl
V době říjnové prohlídky zbývala v úlu pouze hrstka silně virově poškozených včel. Podle odhadu byla nejméně každá druhá včela postižena viditelným nebo skrytým poškozením. V takto pokročilém stadiu už byl pokus o záchranu vyhodnocen jako bezperspektivní.
Zvoleným postupem bylo večer, po návratu všech létavek, úl neprodyšně uzavřít a zbývající včely usmrtit vysířením nebo pomocí etylacetátu. Smyslem rychlého ukončení včelstva bylo především zabránit loupeži a dalšímu šíření roztočů a virů.
Slabé včelstvo už nedokázalo bránit česno, přesto mělo v plástech dostatek zásob. Během několika slunečných dnů tak mohlo přilákat létavky z okolních úlů. Ty by si spolu s cukernými zásobami mohly odnést také zbývající roztoče a vysokou virovou zátěž.
Včasný zásah může vývoj změnit
Na stejném stanovišti se u dalších včelstev podařilo problémy zachytit dříve. V těchto případech pomohlo včasné přeléčení kyselinou mravenčí, případně úplné odebrání plodu označované jako Brutentnahme, a výměna matky. V době popisu případu tato včelstva úspěšně zimovala na šesti uličkách.
Rozdíl mezi jednotlivými výsledky tak spočíval především ve stadiu, v němž byly potíže odhaleny. Zatímco u včas zachycených problémů zásah zafungoval, u téměř vylidněného včelstva s rozsáhlým poškozením plodu už nebylo na co navázat.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Reinvaze kleštíka v podletí: proč spad pokračuje i po ošetření
Tisíce spadených roztočů, opakované ošetření kyselinou mravenčí a podložka, která se znovu plní kleštíky. Tak může vypadat situace včelstva, které si při loupežích přináší další parazity z okolí. Následující případ z konce srpna zachycuje průběh zásahů, stav plodu a zásob, nasazení dlouhodobého odpařovače i následné zklidnění spadu. Současně ukazuje, jak výrazně může souběh silného napadení a intenzivního ošetřování ovlivnit kondici včelstva před zimou.
Vysoký spad nepolevoval ani po dvou ošetřeních
Sledované včelstvo vykazovalo mimořádně silné napadení kleštíkem včelím, Varroa destructor. Nejprve proběhly dvě aplikace 65% kyseliny mravenčí na houbičce, mezi nimiž byl odstup přibližně šest až sedm dnů. Po obou zásazích následovaly spady v řádu tisíců roztočů. Při pozdějším hodnocení situace uplynul od prvního ošetření přibližně měsíc, přesto vysoké počty kleštíků na podložce přetrvávaly.
Jedna z kontrol proběhla asi 35 hodin po vyčištění monitorovací podložky. Už v jediném shluku se nacházelo přibližně 150 až 200 roztočů a další leželi rozptýlení po celé ploše. Úl byl uspořádán na studenou stavbu, spad však nevytvářel pravidelné pásy pod uličkami. Toto rozmístění bylo vyhodnoceno jako známka průběžného padání roztočů z celého prostoru včelstva.
Co ukázala prohlídka plodu, včel a zásob
Navzdory silnému napadení zůstávalo včelstvo při první podrobné prohlídce poměrně silné a v dobré kondici. Oproti předchozí kontrole už ale nebylo v úlu tak natěsnané. Dospělé včely ani čerstvě vylíhlé mladušky nevykazovaly viditelné deformace křídel nebo projevy paralýzy. Tento stav byl v popsaném případě přisuzován vyšší odolnosti chované linie vůči virózám.
Na plástech se nacházelo dost otevřeného plodu, plodové plochy však byly mezerovité. Nevyrovnané zakladení bylo spojováno se starší, méně kvalitní matkou, u níž se počítalo s výměnou. Včelstvo zároveň přinášelo čerstvou sladinu medovicového původu. Zásoby neubývaly, a proto zatím nebylo přikrmováno.

Přínos roztočů z okolí jako vysvětlení pokračujícího spadu
Množství roztočů padajících po opakovaném ošetření bylo vyhodnoceno jako příliš vysoké na to, aby šlo pouze o jejich nové namnožení na vlastním plodu. Vysvětlením se stala reinvaze: včelstvo mělo v doletu nalézt cizí stanoviště, na němž postupně kolabovala jednotlivá včelstva, a při jejich vylupování si přinášet další kleštíky.
Loupež tak nebyla vnímána jen jako přísun zásob. Současně představovala cestu k opakovanému zavlékání parazitů a viróz. V popisu tohoto chování bylo vedle zásob zmiňováno také vyhledávání zdrojů bílkovin, konkrétně mateří kašičky, nejmladších larviček a kukel.
Jaké znaky byly použity při rozlišování reinvaze
Při posuzování přínosu kleštíků zvenčí se sledovalo několik souběžných projevů: rozmístění a vzhled roztočů na podložce, rychlost změny spadu, provoz na česně a vývoj zásob. V popsaném výkladu byly tyto znaky porovnávány s projevy připisovanými líhnutí roztočů z vlastního plodu.
| Sledovaný znak | Reinvaze při loupeži | Líhnutí z vlastního plodu |
| Rozmístění spadu | Roztoči rozptýlení po celé ploše podložky. | Spad soustředěný do úzkých pásů pod plodovými plásty. |
| Vzhled roztočů | Převažují tmavé dospělé samičky s pevnou kutikulou. | Vyšší podíl světlých, nedovyvinutých jedinců, mladých samiček s měkkou kutikulou a drobnějších samečků. |
| Nástup vysokého spadu | Náhlá změna z čisté podložky na podložku pokrytou roztoči, ještě před dokončením dalšího plodového cyklu. | Pozvolnější nárůst navazující na líhnutí plodu. |
| Provoz na česně | Výrazně vyšší letová aktivita než u ostatních včelstev, od časného rána až do soumraku. | Běžná letová aktivita srovnatelná s ostatními úly. |
| Hmotnost a zásoby | Hmotnost úlu roste i bez snůšky a bez krmení. | Bez krmení zásoby postupně ubývají. |
Dlouhodobý odpařovač místo dalšího krátkého zásahu
Další krátkodobá aplikace 85% kyseliny mravenčí na houbičce by při pokračujících loupežích nevyřešila opakovaný přínos parazitů. Létavky by po zásahu znovu přinesly další roztoče. Proto byl zvolen Liebigův odpařovač, který měl v úlu vytvořit přibližně sedmidenní „kyselinovou clonu“ a průběžně zasahovat i nově donesené kleštíky.
V tomto konkrétním případě bylo do odpařovače nalito 100 ml 85% kyseliny mravenčí. Při venkovní teplotě kolem 20 °C byl odpařovací knot nastaven na střední stupeň odpovídající rozmezí 20 až 25 °C.
Odpařovač nebyl umístěn přímo nad střed plodového tělesa, ale stranou. Smyslem bylo omezit riziko poškození plodu a prudké reakce včelstva. Přesto se počítalo s tím, že část otevřeného plodu bude kyselinou zasažena. Nad plodové plásty byl přidán prázdný nástavek, který poskytl prostor pro odpařovač a odpar kyseliny pod víkem úlu.
Reakce včel během odpařování
Za provozu odpařovače se včely stahovaly níže do úlu, ponechávaly si odstup od horních uliček a prostor intenzivně odvětrávaly. Po odpaření kyseliny a vyschnutí odpařovacího papíru znovu obsadily celý úlový prostor.
Silný účinek proti roztočům doprovázela také zátěž pro samotné včelstvo. Kyselina mravenčí byla v tomto výkladu popisována jako chemický tlak, který nejhůře snášejí staré, oslabené nebo virózami poškozené včely. Jejich úhyn byl interpretován jako odstranění části přenašečů infekcí, zatímco zdraví a vitální jedinci zásah přežívali. Zmiňován byl zejména virus deformovaných křídel a virus akutní paralýzy, jejichž šíření úzce souvisí s kleštíkem, na rozdíl od chronické paralýzy.
Výpadek plodu a nejisté vyhlídky na přezimování
Mladé larvičky i čerstvě vylíhlé včely patřily k citlivým skupinám. Během intenzivního sledu ošetření, tedy dvou aplikací na houbičce a následného dlouhodobého odpařování, včelstvo podle popsaného pozorování prakticky neodchovalo další zavíčkovaný plod. Výsledkem bylo citelné oslabení a výpadek jedné generace včel.
Situaci navíc zhoršovalo mezerovité kladení méně kvalitní matky. Přestože se později podařilo spad výrazně snížit, vyhlídky na úspěšné přezimování byly hodnoceny jen přibližně jako padesát na padesát.
Proč byla výměna matky odložena
Plánovaná výměna starší matky se během ošetřování neuskutečnila. Důvodem byla zkušenost se zhoršeným přijímáním nových matek po aplikaci kyseliny mravenčí. Výměna proto měla počkat.
V souvislosti se ztrátami matek byla vedle přímého působení kyseliny zdůrazněna také možnost rozrušení včelstva. Za častou příčinu úhynu bylo označeno sevření vlastní matky do klubka a její ubodání dělnicemi při narušení poměrů v úlu.
Ústup spadu a zahájení krmení
Po ukončení odpařování následovala večerní kontrola s čelovkou. Prázdný nástavek s vyschlým odpařovačem byl odstraněn, do úlu byly vloženy souše po vytáčení a nasazeno rámkové krmítko. Včelstvo dostalo cukerný roztok v poměru 3 : 2.
Podložka kontrolovaná po čtyřech dnech od vyčištění už obsahovala pouze přibližně sedm až osm roztočů. Tento výrazný pokles byl vyhodnocen jako úspěšné sražení parazitů a ukončení jejich přínosu při loupežích.
Kaskádovitý kolaps může zasáhnout více stanovišť
Slábnoucí nebo neošetřené včelstvo se může stát zdrojem problémů pro okolní chovy. Jakmile začne kolabovat, silná včelstva v doletu mohou jeho zásoby vylupovat a současně si přenášet roztoče i virové infekce. Pokud se situace včas nezachytí, může následovat řetězec dalších kolapsů na původním stanovišti i v okolí.
Pro srovnání bylo sledováno také jiné silně napadené včelstvo, u něhož po dvou aplikacích 65% kyseliny mravenčí na houbičce shora následovala třetí aplikace 85% kyseliny na podložku. Poté spady prakticky ustaly. Příznivější průběh byl spojován s jednorázovou loupeží trvající přibližně tři dny, nikoli s dlouhodobým přísunem roztočů. Po zásahu se matka znovu rozkladla a včelstvo se vrátilo do velmi dobré kondice.
Rozmnožování kleštíka pod víčkem
Součástí vysvětlení pokračujícího napadení byl také rozmnožovací cyklus kleštíka. V předloženém popisu vstupuje oplozená samička pod larvu přibližně osm až dvanáct hodin před zavíčkováním buňky, kde uniká pozornosti pečujících včel. Po zavíčkování se živí tukovým tělískem a hemolymfou vyvíjejícího se plodu, což umožňuje zahájení tvorby vajíček.
První vajíčko je neoplozené a vyvíjí se z něj sameček. Následují podle tohoto popisu dvě až tři oplozená vajíčka, z nichž vznikají samičky. Ty se ještě pod víčkem páří se svým bratrem. Takto těsné příbuzenské páření je u kleštíka běžnou součástí rozmnožování a v uvedeném výkladu nebylo spojováno s vývojovými vadami.
Důležitý je rozdíl mezi dělničím a trubčím plodem. Pro dělničí buňku byla uváděna přibližně dvanáctidenní zavíčkovaná fáze a reprodukční výsledek kolem 1,4 až 1,6 nové samičky. U trubčího plodu popis pracoval s patnácti až šestnácti dny a průměrně 2,4 nové samičky. Delší čas na vývoj potomstva tak vysvětloval výraznou přednost, kterou kleštík dává trubčině.
Hygienické chování a hranice přirozené odolnosti
Kleštík se dokáže chemicky maskovat, a ztěžovat tak své rozpoznání včelami. Odolnější linie přesto mohou napadený plod odhalit podle pachových podnětů, vibrací nebo signálních látek poškozené larvy. Otevřením napadené buňky a odstraněním jejího obsahu přeruší rozmnožování roztoče.
V souvislosti s těmito vlastnostmi byla popsána zkušenost s linií, která přežívala bez ošetření tři až čtyři roky. Současně však zaznělo, že při silných plošných reinvazích nemusí ani taková přirozená odolnost stačit na neustálý přísun parazitů z okolí.
Odpovědnost za vlastní včelstva a přístup k péči
Základním východiskem popsaného přístupu je odpovědnost každého včelaře za zdravotní stav vlastních včelstev. Přestože okolní stanoviště mohou vytvářet významný infekční tlak, problémy ve vlastních úlech nelze pouze přenášet na sousedy. Tlak z okolí je v tomto pojetí zároveň chápán jako přirozený selekční faktor, který prověřuje odolnost chovaných včel.
K tomuto pohledu patří také kritika příliš restriktivních vyhlášek a šablonovitých postupů, které omezují samostatné rozhodování včelařů. Jejich uvolňování je zde hodnoceno příznivě. Rozlišují se přitom pečliví chovatelé, konzervativně založení včelaři setrvávající u zastaralých postupů a pouzí „držitelé včelstev“, kteří péči zanedbávají a následně je překvapí jarní úhyny.
Načasování zásahu a význam průběžného vzdělávání
Velký důraz je kladen na včasnost ošetření a průběžné doplňování znalostí. Jako příklad nevhodného načasování byly uvedeny dotazy začátečníků, kteří se až na konci srpna zajímají o přípravu pomalu působících proužků s kyselinou šťavelovou a glycerinem. V popsaném pohledu je u silně napadených včelstev v této době na pomalé nosiče pozdě a situace vyžaduje okamžitý, razantní zásah.
Důvodem je probíhající tvorba zimní generace dlouhověkých včel, která byla v tomto výkladu časově vymezena přibližně do konce září. Výpadek plodu a poškození vznikající zimní generace proto zásadně ovlivňují další vyhlídky včelstva.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Příprava oddělků a kontrola rojové nálady
Jaro a začátek léta přinášejí rychlý rozvoj včelstev, první významné snůšky i zvýšené riziko rojení. Pro včelaře je to zároveň vhodné období k přípravě oddělků a chovu matek. Promyšleným uspořádáním plodiště lze vytvořit podmínky pro další kladení matky a současně si připravit plodové plásty pro pozdější rozdělení do oddělků. Úspěch však závisí nejen na síle včelstva, ale také na počasí, snůšce a správném načasování jednotlivých zásahů.
Nejprve zhodnoťte sílu včelstva a průběh snůšky
Před přípravou oddělků posuďte množství včel, rozsah plodování, stav zásob a prostor dostupný pro kladení. Vhodným dárcem plodu je zdravé, silné včelstvo, které odběr části plodových plástů zvládne bez nepřiměřeného oslabení. Samotný počet nasazených nástavků přitom nestačí. Rozhodující je jejich skutečné obsazení včelami a množství plodu.
Kraňská včelstva mohou na příznivé jarní podmínky reagovat velmi rychlým rozvojem. Dobře vystavěné mezistěny, souvisle zakladené plásty a přibývající zavíčkovaný plod ukazují na rostoucí sílu. Kvalitu matky však nelze hodnotit jen podle jedné prohlídky nebo množství plodu. Důležité jsou také mírnost, zdravotní stav, rojivost a dlouhodobé výsledky v konkrétních podmínkách stanoviště.
Při ochlazení a přerušení snůšky se může stavba mezistěn výrazně zpomalit nebo úplně zastavit. Nedostavěná mezistěna proto nemusí znamenat problém s matkou. V takové situaci mají pro okamžité rozšíření prostoru ke kladení větší význam vhodné vystavěné souše.

Naklápěcí kontrola pomůže rychle odhalit podezření na rojení
U včelstva s plodištěm ve více nástavcích lze využít rychlou naklápěcí kontrolu. Po odložení medníkových nástavků a mateří mřížky opatrně uvolněte spoj mezi plodištními nástavky a horní nástavek naklopte. Získáte tak pohled na spodní části plástů, kde včely často zakládají rojové matečníky. Při manipulaci dbejte na stabilitu nástavku a bezpečné podepření jeho hmotnosti.
Rozlišujte prázdné mateří misky, misky s vajíčkem a rozestavěné matečníky s larvou v mateří kašičce. Samotné prázdné misky ještě nejsou důkazem rozvinuté rojové nálady. Naopak matečníky s larvami nebo již zavíčkované matečníky vyžadují důkladnější posouzení celého včelstva.
Naklápěcí metoda slouží pouze jako orientační kontrola. Pokud na spodních okrajích plástů matečníky nenajdete, neznamená to jistotu, že se včelstvo nechystá rojit. Matečníky mohou být i na jiných místech. Při podezření na rojovou náladu proto prohlédněte jednotlivé plodové plásty.
Při nálezu rojových matečníků nestačí jen přidat prostor
Jestliže je rojová nálada již rozvinutá, samotné rozšíření úlu nebo opakované vylamování matečníků nemusí problém vyřešit. Podle stavu včelstva lze zvolit například oddělek se starou matkou nebo vhodně provedený přeléták. Každý postup však vyžaduje jasný plán, kde zůstane matka, plod, létavky a jak bude zajištěno další vedení obou vzniklých částí.
Před odstraněním matečníků vždy ověřte přítomnost a stav matky. U včelstva, které už vyrojilo nebo o matku přišlo, by bezmyšlenkovité odstranění všech matečníků mohlo znemožnit přirozenou obnovu matky. Přípravu plástů pro plánované oddělky proto nezaměňujte za spolehlivý zásah proti již probíhajícímu rojení.
Vyhledejte matku a roztřiďte plásty
Při rozebírání plodiště postupujte systematicky. Rozlišujte plásty se zásobami a pylem, otevřeným plodem, zavíčkovaným plodem a plodem těsně před líhnutím. Zvlášť si připravte souše a mezistěny, které využijete při novém uspořádání úlu. Plodové plásty ponechávejte mimo úl jen nezbytně dlouho a chraňte je před větrem a prochladnutím.
Nalezenou matku lze po dobu manipulace krátce zajistit ve vhodné výchytce. Omezíte tím riziko, že přejde do jiného nástavku nebo ji při přesouvání plástů nechtěně přimáčknete. S výchytkou zacházejte opatrně, nenechávejte ji na slunci a matku po dokončení přípravy bez zbytečného prodlení vraťte do plodiště.

Pod mateří mřížkou ponechte dostatek prostoru ke kladení
Základem přípravy je oddělení prostoru s matkou od plástů určených pro budoucí oddělky. Do spodního plodištního prostoru umístěte přiměřené množství zásobních a pylových plástů, část otevřeného plodu a dostatek vhodných souší. Stavební rámek lze zařadit poblíž okraje plodového tělesa podle používané metodiky. Mezistěny přidávejte s ohledem na sílu včelstva a jeho ochotu stavět.
Matku vypusťte zpět do připraveného plodiště a nad něj položte mateří mřížku. Smyslem není matku co nejvíce stísnit, ale zajistit, aby nový plod přibýval pouze ve vymezené části úlu. Jeden nástavek nemusí stačit u každé rámkové míry ani u každého včelstva. Zejména u nízkých nástavků přizpůsobte velikost plodiště skutečným potřebám matky.
Dostatek volných buněk ke kladení a prostoru pro ukládání nektaru pomáhá omezovat podmínky podporující rojení. Nejde však o záruku, že rojová nálada nevznikne. Pravidelné kontroly zůstávají nezbytné.
Převěšením plodu připravíte materiál pro oddělky
Nad mateří mřížku přesuňte především plásty se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem. Uspořádejte je tak, aby je včely dobře obsedaly a dokázaly udržet potřebnou teplotu. Za chladného počasí plod zbytečně neroztahujte do velkého prostoru ani jej neoddělujte od zbytku plodového tělesa prázdným nástavkem.
Matka se nad správně nasazenou mřížku nedostane, takže zde nepřibývají další vajíčka. Přítomný plod postupně stárne a líhne se. Včelař tak získává přehledně připravené plodové plásty a mladé včely, které může později využít při tvorbě oddělků nebo oplozovacích oddělků.
Dodržte časový odstup a zkontrolujte nouzové matečníky
Pokud nad mřížku převěsíte také vajíčka nebo mladé larvy, nelze takové plásty hned považovat za materiál bez možnosti nouzového odchovu matky. Vajíčko se přibližně po třech dnech mění v larvu a dělničí plod bývá zavíčkován kolem devátého dne od nakladení. Přibližně devět dní po spolehlivém oddělení matky by proto nad mřížkou již neměl zůstávat mladý plod vhodný k založení nových nouzových matečníků.
Během této doby však včely mohou nad mřížkou matečníky založit, přestože matka zůstává dole. Před použitím plástů proto pečlivě prohlédněte jejich plochy i okraje a odstraňte případné nežádoucí matečníky, pokud plánujete přidat matečník z vlastního chovu nebo vybranou matku. Současně ověřte, že se nad mřížkou neobjevila nová vajíčka.
Termín odběru přizpůsobte stáří převěšeného plodu. Ne všechen zavíčkovaný plod se začne líhnout během několika následujících dnů. Pro oddělky je zvlášť cenný plod těsně před líhnutím, který brzy posílí jejich populaci mladých včel.
Při zakládání oddělků myslete na včely, zásoby i přidání matky
Připravené plásty rozdělte podle požadované síly oddělků a velikosti použitého úlového prostoru. Vedle plodu potřebuje oddělek dostatek včel, zásoby potravy a přiměřený prostor, který bezpečně obsedne. Počítejte také s návratem části létavek do původního úlu, pokud nové oddělky ponecháváte na stejném stanovišti.
Do oplozovacích oddělků, například v úlu rozděleném pomocí čtyřdna, lze přidávat zralé chovné matečníky. Jinou možností je přidání již kladoucí matky odpovídajícím postupem. Nepřítomnost mladého plodu usnadňuje kontrolu nad původem budoucí matky, sama o sobě ale nezaručuje přijetí přidávané matky nebo matečníku.
U kombinovaných rámkových měr postup upravte
Převěšování plodu je nejsnazší v nástavkových úlech se stejnou rámkovou mírou v plodišti i medníku, například u odpovídajících sestav Zander, Langstroth, Optimal nebo 39 × 24 cm. V systémech s vysokým plodištěm a nízkými medníky, typicky u Dadantu, nelze vysoký plodový rámek jednoduše vložit do nízkého nástavku.
Pokud při přechodném uspořádání zůstává nad mřížkou nástavek s původním plodem, sledujte jeho postupné dolíhnutí. Nepřítomnost čerstvých vajíček nahoře a současný nález vajíček dole podporují závěr, že matka klade ve spodním plodišti. Nástavek lze po uvolnění využít jiným způsobem nebo vhodné plásty odebrat pro oddělek. Při přesunech mezi včelstvy vždy zohledněte zdravotní stav.
Rozlišujte zimní zásoby a nově přinášený nektar
Při jarní prohlídce věnujte pozornost také původu zásob. Plásty se zbytky zimního krmení nepatří mezi plásty určené k vytáčení konzumního medu. Jejich obsah lze podle potřeby využít jako zásobu pro oddělky, pokud pocházejí ze zdravého včelstva.
Jarní snůška může výrazně změnit vůni otevřeného úlu. Také nektar z hlohu může mít osobité aroma, které se během zrání medu proměňuje. Samotná vůně však nestačí k bezpečnému určení botanického původu medu. Pro práci ve včelstvu je podstatnější sledovat přínos sladiny a včas zajistit prostor, aby včely nezanášely nektarem buňky potřebné pro kladení.
Chov matek přizpůsobte počasí
Proměnlivé jarní počasí ovlivňuje nejen stavbu díla a snůšku, ale i možnost bezpečně provádět prohlídky. Pracujte pokud možno za teplého, klidného počasí a při příchodu deště nebo výrazného ochlazení úl zavřete. Dlouhé rozebírání plodiště v chladu může ohrozit zejména slabší včelstva a malé oddělky.
U mladých neoplozených matek je zásadní vhodné období pro snubní lety. Aktivita trubců za chladnějšího dne ještě neznamená dobré podmínky pro páření. Příznivé bývá teplé, slunečné počasí s malým větrem, často kolem 20 °C a výše. Nejde však o pevnou hranici: výsledek ovlivňují i další podmínky, dostupnost trubců a délka nepříznivého období.
Dobrá příprava usnadní následnou tvorbu oddělků
Promyšlené rozdělení plodu nad a pod mateří mřížku umožňuje ponechat matku v kladení a připravit si vhodné plásty pro plánované oddělky. Největší přínos spočívá v přehlednosti, správném načasování a menším množství zbytečné manipulace při samotném odběru. Metoda však nenahrazuje kontrolu rojové nálady ani průběžné hodnocení síly, zásob a zdravotního stavu včelstva. Právě spojení znalosti vývoje plodu s pozorným sledováním snůšky a počasí rozhoduje o jejím úspěchu.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Plnění oplodňáčků, značení a výběr kvalitních panušek
Chov včelích matek patří k nejnáročnějším činnostem ve včelařství. Úspěch závisí na dobré přípravě, znalosti vývoje matky a přesném dodržování termínů. Důležitou roli hraje také osazení oplodňáčků, přijetí mladých matek a jejich následné hodnocení. Právě v těchto krocích se rozhoduje o tom, kolik matek se úspěšně spáří, rozklade a později uplatní ve včelstvech.
Chovatelský kalendář se počasí nepřizpůsobí
Chladné jarní dny dokážou práci na včelnici výrazně zkomplikovat. Při teplotě kolem 9 °C, větru a přeháňkách včely létají jen omezeně. Vývoj matek však pokračuje bez ohledu na venkovní podmínky, a proto nelze potřebné zásahy libovolně odkládat.
Blíží-li se líhnutí, musí být připravené oplodňáčky i způsob zužitkování matek. Nezajištěné matečníky v chovném včelstvu může první vylíhlá matka zničit. Také v líhni je nutné jednotlivé matky oddělit, aby se po vylíhnutí nedostaly do vzájemného kontaktu. Za chladného počasí je přitom potřeba pracovat svižně a chránit matečníky i mladé matky před prochladnutím.

Přidávání čerstvě vylíhlých panušek
Čerstvě vylíhlá neoplozená matka, označovaná jako panuška, má jiný feromonový profil než starší nebo již kladoucí matka. Toho lze za vhodných podmínek využít při přidávání do nově vytvořeného včelího společenství. Není však přesné považovat mladou panušku za zcela bezpachou nebo předpokládat, že ji včely vždy bez výhrad přijmou.
Velmi mladou panušku lze v některých chovatelských postupech přidat přímo do připraveného oplodňáčku, úlku Mini Plus či osiřelého oddělku. O výsledku rozhoduje zejména stáří a složení včel, délka osiření a nepřítomnost jiné matky nebo konkurenčních matečníků. Přímé přidání proto není univerzální náhradou přidávací klícky a vyžaduje zkušenost s konkrétním postupem.
Příprava a plnění oplodňáčků
Malé oplodňáčky, například Apidea, umožňují chov matek s poměrně malou spotřebou včel. Jejich osazení ale musí odpovídat velikosti prostoru a použitému systému. Nedostatek včel zhoršuje udržování teploty, zatímco přeplnění může způsobit potíže s větráním a přehříváním. Předem je třeba připravit také krmivo a vybavení pro stavbu díla.
Pro plnění se využívají smetené včely, pokud možno s dostatečným zastoupením mladých dělnic. Při jejich odběru je zásadní ověřit, že mezi nimi nezůstala matka z původního včelstva. Oplodňáček má vytvořit nové, samostatně fungující společenství kolem přidané panušky.
Narkotizace a následné věznění včel
Jednou z používaných variant je plnění oplodňáčků dočasně narkotizovanými včelami. Smyslem tohoto postupu je usnadnit manipulaci a podpořit vytvoření nového společenství. Narkotizaci však nelze chápat jako spolehlivé vymazání paměti na původní úl. Její účinky i rizika závisejí na použité metodě a nesprávné provedení může včely poškodit.
Při této variantě se k osazeným včelám přidává panuška a následuje období věznění. Oplodňáčky se obvykle ponechávají přibližně dva dny v temnu a mírném chladu, s dostatkem krmiva a zajištěným větráním. Během této doby se včely sdružují kolem matky a za vhodných podmínek začínají stavět dílo. Chladné uložení nesmí znamenat prochladnutí malého včelího společenství.
Na oplozovací stanoviště lze oplodňáčky převézt třetí den večer. Konkrétní délku věznění i okamžik otevření česínek je nutné přizpůsobit počasí, kondici včel a používané metodice. Samotné věznění nenahrazuje správnou přípravu oplodňáčku.

Matečník, nebo již vylíhlá matka?
Do oplodňáčku lze přidat také zralý matečník. Rozhodující je jeho vývojové stadium a schopnost osazených včel zajistit odpovídající teplotu. Nezavíčkované matečníky ani matečníky s delší dobou do líhnutí nejsou pro čerstvě osazený malý oplodňáček vhodnou volbou, zejména pokud se včely ještě nesemkly a spolehlivě nehřejí.
Zralý matečník těsně před líhnutím představuje menší nároky na další péči, ani jeho přidání však není zcela bez rizika. Stále potřebuje šetrnou manipulaci, ochranu před prochladnutím a správné umístění mezi včely. Výhodou přidávání již vylíhlých panušek je možnost zkontrolovat každou matku ještě před osazením oplodňáčku.
Jak posoudit kvalitu mladé matky
První kontrola se zaměřuje na celkovou stavbu těla, pohyblivost a případná poškození. Matka by měla mít neporušená křídla, funkční končetiny a neměla by vykazovat zjevné vývojové vady. Takové nedostatky mohou ohrozit její páření i pozdější působení ve včelstvu.
Při posuzování tělesných proporcí je užitečné sledovat zejména robustnost hrudi. Velikost zadečku čerstvě vylíhlé panušky sama o sobě mnoho neříká, protože se jeho vzhled mění s dozráváním matky a zahájením kladení. Ani mohutná hruď však není samostatnou zárukou budoucí výkonnosti.
Doplňkovým ukazatelem může být hmotnost. Hranici 220 mg lze použít jako konkrétní chovatelské výběrové kritérium, nikoli jako všeobecně platnou mez kvality. Výsledek vážení ovlivňuje genetický původ, stáří matky i okamžik měření. Výrazně drobná matka může upozorňovat na nedostatečnou výživu během vývoje nebo použití příliš staré larvy při přelarvování, samotná hmotnost ale její budoucí výkon spolehlivě neurčuje.
Značení před pářením jako chovatelský pokus
Označenou matku lze v oplodňáčku snadněji vyhledat a evidovat. Mezi včelaři se však diskutuje, zda výrazná značka na hrudi nemůže při snubních letech zvyšovat její nápadnost pro hmyzožravé ptáky. Jde o předpoklad, který nelze bez odpovídajících údajů považovat za prokázaný.
Jednoduchý srovnávací pokus může spočívat v rozdělení série na dvě skupiny: například pět panušek označit bílou opalitkou a dalších pět ponechat bez označení. U obou skupin se následně sleduje návrat ze snubních letů a zahájení kladení. Pro smysluplnější vyhodnocení je vhodné srovnání opakovat během sezóny a zachovat co nejpodobnější podmínky.
Malý počet matek poskytne spíše orientační poznatek než spolehlivý důkaz. Ztráty mohou souviset také s počasím, orientací na stanovišti, kondicí matek nebo provedením značení. Případný rozdíl mezi skupinami proto nelze automaticky připsat barvě opalitky.
Konečné hodnocení přichází po rozkladení
Úspěšné přijetí panušky je pouze jednou částí chovu. Následuje období páření a kontrola, zda matka začala klást. Teprve potom lze posuzovat souvislost plodu a další projevy její kvality. Pečlivá příprava oplodňáčků, šetrná manipulace a průběžná evidence pomáhají omezit ztráty a vybírat matky, které mají dobré předpoklady pro další využití ve včelstvech.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Pin test: jak ověřit hygienické chování včelstva
Schopnost včel rychle rozpoznat a odstranit poškozený nebo odumřelý plod patří mezi důležité vlastnosti sledované při výběru včelstev do chovu. Jednou z jednoduchých metod jejího hodnocení je pin test. Spočívá v usmrcení přesně vymezeného počtu zavíčkovaných kukel propíchnutím a následném sledování, jak rychle včely zasažené buňky vyčistí.
Co pin test vypovídá o včelstvu
Pin test hodnotí hygienické chování, kterému se ve včelařské praxi říká také čisticí pud. Včely při něm rozpoznávají změny v plodu, odvíčkovávají příslušné buňky a odstraňují jejich obsah. Rychlost a důslednost tohoto procesu mohou včelaři pomoci při výběru plemenných včelstev a matek pro další chov.
Hygienické chování se může podílet na omezování některých onemocnění plodu, například zvápenatění, moru nebo hniloby včelího plodu. Samotný dobrý výsledek testu však nezaručuje odolnost vůči těmto nemocem a nenahrazuje kontrolu zdravotního stavu ani potřebná veterinární opatření.
Důležité je také rozlišovat obecné hygienické chování od VSH, tedy hygienického chování zaměřeného na plod napadený kleštíkem včelím. Rychlé odstranění mechanicky usmrceného plodu není samo o sobě důkazem vysoké úrovně VSH, odolnosti vůči varroóze ani odolnosti vůči virovým onemocněním.
Výběr vhodného plástu a stáří plodu
Pro test vyberte plást se souvislou plochou zavíčkovaného dělničího plodu. Pokud jsou v testovaném místě prázdné buňky, je nutné je při stanovení počtu skutečně ošetřených buněk zohlednit. Ucelená plocha bez mezer proto usnadňuje práci i následné vyhodnocení.
Vhodný je plod ve stadiu kukel s dosud nepigmentovanýma, takzvaně bílýma očima. Vývojové stadium lze ověřit opatrným otevřením jedné buňky mimo vlastní testovací plochu. Plod těsně před líhnutím je méně vhodný, protože se obtížněji propichuje a přirozené líhnutí by mohlo zkreslit výsledek.

Příprava testovací plochy
Z vybraného plástu šetrně odstraňte včely a pomocí šablony vymezte 100 zavíčkovaných buněk. Šablona musí odpovídat skutečné velikosti a uspořádání buněk na plástu. Při testování většího počtu včelstev používejte stejnou metodiku, aby byly výsledky co nejlépe porovnatelné.
Výhodou testu se 100 buňkami je snadný přepočet výsledku na procenta. Pokud včely zcela vyčistí například 85 ošetřených buněk, odpovídá to 85% odstranění plodu v daném časovém intervalu.
Propíchnutí plodu a označení rámku
Každou vybranou buňku propíchněte přes víčko tak, aby došlo k usmrcení kukly. Použít lze entomologický špendlík nebo vhodnou jemnou jehlu. Délku vpichu je třeba přizpůsobit hloubce buňky: nástroj má zasáhnout plod, ale neměl by prorazit voskové dno a poškodit plod na druhé straně plástu.
U vhodně zvolené jehly může plastový konus sloužit jako doraz. Nelze však předpokládat, že každá jehla k inzulínové stříkačce má pro tento účel správnou délku. Před zahájením testu proto ověřte, zda zvolený nástroj umožňuje dostatečný a zároveň kontrolovaný vpich. Ruční ošetření 100 buněk obvykle zabere několik minut.
Testovací plochu jednoznačně označte, abyste při kontrole hodnotili stejné buňky. Na horní loučce rámku si vyznačte také stranu, na které byl test proveden. Zapište si označení včelstva, počet ošetřených buněk a přesný čas zahájení. Plást poté vraťte na původní místo v plodovém tělese.
Kdy provádět kontrolu a co počítat
První odečet lze provést po 6 až 8 hodinách, další například po 12 a 24 hodinách. Pokud test založíte ve 20 hodin večer, kontrola v 8 hodin ráno představuje dvanáctihodinový interval. Při porovnávání včelstev je podstatné dodržovat stejné časy odečtů.
Při kontrole rozlišujte mezi buňkami pouze odvíčkovanými, částečně vyčištěnými a zcela vyprázdněnými. Za dokončené odstranění plodu počítejte až úplné vyčištění buňky. Pouhé otevření víčka ještě neznamená, že včelstvo celý hygienický proces dokončilo.
Jak interpretovat výsledky pin testu
Úplné vyčištění testovací plochy přibližně do 8 hodin může ukazovat na velmi výrazný čisticí pud. Odstranění plodu do 12 hodin rovněž svědčí o rychlé hygienické reakci. Tyto intervaly je však vhodné chápat jako orientační vodítko, nikoli jako univerzální hranice platné pro každý způsob provedení testu.
Pokud ani po 24 hodinách není testovací plocha zcela vyčištěná, včelstvo v daném testu vykázalo pomalejší reakci. Při cíleném výběru na hygienické chování proto mohou dostat přednost včelstva s lepšími výsledky. O vyřazení z dalšího množení ale není vhodné rozhodovat pouze podle jediného měření.
Výsledek ovlivňuje mimo jiné síla a kondice včelstva, stáří testovaného plodu, snůškové podmínky i vlastní provedení testu. Pro chovatelské rozhodování je proto vhodné zkoušku opakovat a hodnotit ji společně s dalšími vlastnostmi, jako jsou zdravotní stav, mírnost, rojivost nebo užitkovost.

Razítka s hroty pro rychlejší práci
Při testování většího počtu včelstev lze ruční propichování nahradit nástrojem s pevně osazenými hroty. Používají se například razítka pro 50 nebo 100 buněk. Jejich výhodou je rychlost, podmínkou však zůstává správné rozložení hrotů a kontrolovaná hloubka vpichu.
Menší testovací plocha může posloužit k orientačnímu předvýběru. Nadějná včelstva je následně vhodné prověřit podrobněji a opakovaně. Výsledky získané různými nástroji nebo na různě velkých plochách nelze bez dalšího považovat za přímo srovnatelné.
Testování pomocí tekutého dusíku
Další možností je usmrcení vymezené plochy plodu zmrazením pomocí tekutého dusíku. Na rozdíl od pin testu při něm nedochází k propichování víček. Včely tak reagují na odumřelý plod bez stejného mechanického podnětu, jaký vytváří vpich jehlou.
Pro běžnou včelařskou praxi představují omezení především dostupnost tekutého dusíku, potřeba vhodné skladovací nádoby a nároky na bezpečnou manipulaci. Jde proto o metodu vyžadující odpovídající vybavení a zkušenosti.

Chemické podněty jako další směr vývoje
Zkoumají se také postupy využívající látky, které napodobují pachové signály poškozeného nebo odumřelého plodu. Jejich cílem je vyvolat hygienickou reakci bez ručního propichování jednotlivých buněk. Pro praktické využití je však zásadní ověřená účinnost, bezpečnost a jednotný způsob aplikace.
Chemické testování zatím nelze obecně považovat za plnohodnotnou náhradu zavedených metod. Pin test zůstává dostupným nástrojem, který při pečlivém provedení a správné interpretaci pomáhá včelaři vybírat včelstva s výraznějším hygienickým chováním.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Strana 1 z 39


















Skladem



















































































































































































