EET a včelaři - Elektronická evidence tržeb je stále předmětem mnoha dotazů

Příklad číslo 1: Jsem v důchodu, chovám včely a prodávám med ze dvora i místnímu obchodu. Budu nucen opatřit si EET pokladnu a tiskárnu? Jak budu moci prodávat med třeba do obchodů, které ode mne budou vyžadovat doklad o zaplacení, když nemám živnost a tedy ani razítko?

Příklad číslo 2:Rád bych se zeptal, zda systém EET ovlivní prodej medu běžným včelařům nepodnikatelům. Čtením různých článků v mediích vzniká řada dohadů jako např.: veškerý pohyb peněz přes kasu, další: jednorázový prodej bez kasy, ale opakovaný prodej s kasou a podobně. Já prodávám med jak ze dvora, ale také občas zajíždím na trh. Jaká je platnost zákona o příležitostném prodeji svých přebytků a zákon o prodeji ze dvora a jeho uplatnění s výše zmíněném?

Nejlépe je vysvětlit si problematiku na modelových příkladech:

1. Včelař má 20 včelstev, prodá ze dvora ročně přibližně 250 sklenic medu po 180 Kč. Nemá živnostenské oprávnění, není evidován jako zemědělský podnikatel, zkrátka nemá IČ. Využívá ustanovení § 10 odst. 3 a) ZDP, které stanoví daňové osvobození příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 Kč najedno včelstvo. Ačkoli ve skutečnosti má zde včelař příjem vyšší než 30 tis. Kč, díky stanovenému parametru pro posouzení příjmů včelaře, které jsou od daně osvobozeny, se skutečné příjmy nezkoumají. Nutným předpokladem pro osvobození těchto příjmů však zůstává, že ve stejném zdaňovacím období nedosahuje jiných příjmů podle § 10 odst. 1 ZDP.

Těchto 250 sklenic medu může včelař prodat částečně ze své domácnosti, ze svého stanoviště včelstev, část může prodat na tržišti (farmářské trhy), část může dodat do místního maloobchodu. To vše je prodej medu ze dvora. EET nic nezměnilo na podmínkách tohoto prodeje. V případě prodeje medu ze dvora prostřednictvím maloobchodní prodejny vždy záleží na tom, co od vás majitel maloobchodu chce (např. atest medu) a jaký chce způsob platby-v hotovosti, převodem, nebo na fakturu. Ano i ten, kdo si přivydělává a nemá živnostenský list, nemá iC, může fakturu vystavit - důležité je, aby z ní druhá strana pochopila, za co je fakturováno a kolik chce vystavitel faktury zaplatit. Spolupráce v tomto směru závisí na dohodě. Na této zavedené praxi se v souvislosti s EET nic nemění.

Prodeje medu ze dvora jakožto nepodnikatelské činnosti, ať již probíhá z domácnosti, z hospodářství - přímo ze stanoviště včelstev, nebo na tržištích a tržnicích, či prostřednictvím maloobchodu, který prodává konečnému spotřebiteli, se elektronická evidence tržeb netýká.

2. Jiný včelař má 200 včelstev. Ve včelařství podniká. Má obchůdek s medem, prodává voskové svíčky a propoliso-vou tinkturu. Vše vyrábí sám. Protože podniká, bude se ho EET týkat, ale až
ve třetí a čtvrté fázi. Pokud prodává pouze produkty, které sám vyrobil, jde u chovu včel o produkci medu a vosku o třetí fázi od 1. března 2018 a u výroby svíček o čtvrtou fázi od 1. června 2018. Pokud by však ve svém obchůdku prodával například truhlářem vyrobené úly či jiné včelařské potřeby, spadal by tento prodej pod EET již ve druhé fázi, tedy od března 2017.

Z časopisu včelařství od Mgr. Jarmila Macho