V přírodě v prosinci panuje klid. Stromy odpočívají, většina zvířat se schovala do svých nor, ale včely nespí. Jejich zimní život probíhá v tzv. zimním chomáči – to je útvar, ve kterém se včelky semknou kolem matky a zásob, aby společně přečkaly mrazivé měsíce. Tento úžasný přírodní fenomén umožňuje včelstvu přežít i silné mrazy, aniž by opustilo úl. Včelky během zimních dnů nevylétávají, a to ani v mírnějším počasí.
Výjimkou jsou pouze teplejší dny, kdy vykonávají tzv. očistné proletování, aby vyprázdnily výkalové váčky. V úlu se totiž zásadně nevyprazdňují – tak by mohly rozšířit infekce, které by ohrozily celé včelstvo.
Úsporný režim zimního společenství
V prosinci včelstvo žije co nejúsporněji. Spotřebovává jen minimum zásob, které si musí udržet až do jarní snůšky. Matka už neklade vajíčka a činnost v úlu je omezena na minimum. Silné včelstvo zimu přečká bez problémů – trubci jsou už dávno vyhnáni, jak to příroda velí.
Překvapivě pro včely bývá dlouhá mrazivá zima výhodnější než mírná. V mrazu chomáč drží pevněji, čímž se snižuje spotřeba medných zásob. Naopak teplé, proměnlivé počasí včelky více vyrušuje, chomáč se rozvolňuje a tím zvyšuje spotřebu zásob i riziko vyčerpání výkalových váčků.
Úloha včelaře v zimě: klid, kontrola a prevence
Úkolem včelaře v prosinci je především nerušit včelky. Jakýkoli zásah může včely zneklidnit a ohrozit jejich přezimování. Včelař se proto omezuje na kontrolu česen, aby byla volná a nezanesená sněhem nebo zmrzlými tělíčky. Důležité je také zabránit přístupu hlodavců a ptáků, kteří by mohli do úlu proniknout.
Konec prosince bývá ideálním obdobím pro vložení kontrolní podložky, která zachytí měl – tu lze následně odevzdat k vyšetření na přítomnost kleštíka včelího. Tím se zhodnotí účinnost podzimního ošetření proti varroáze.
Proč některá včelstva zimu nepřežijí
Příčin zimního úhynu včelstva bývá několik – od slabého osazenstva, přes nedostatek zásob až po nemoc či nesprávné zimní sezení. Včely obvykle neumrzají, pokud mají dost potravy a jsou zdravé. Velkým rizikem je však úplavice, která vzniká při znečištění úlu výkaly nebo při zimování na medovicovém medu. Ten totiž obsahuje látky, které jsou pro včely těžko stravitelné.
-
Nedostatek medných zásob.
-
Příliš slabé včelstvo.
-
Nesprávné sezení na zásobách.
-
Napadení roztočem Varroa destructor.
-
Virová onemocnění a jiné infekce.
Nejlépe se včelám daří během stálé zimy s tuhými mrazy – tehdy jsou v klidu, málo konzumují zásoby a jejich výkalové váčky se plní pomaleji.
Zima jako čas pro včelaře – bilancování a vzdělávání
Prosinec je obdobím, kdy i včelař zpomalí. Často jen tiše naslouchá úlům a kontroluje jejich stav podle zvuku. Pokud se ozývá klidné hučení, je vše v pořádku. Hlasité nebo stálé bzučení napovídá, že je ve včelstvu problém – např. přítomnost myši nebo uhynulé matky.
V zimním období se včelaři věnují teorii, čtou odbornou literaturu, plánuji chov na další sezónu a účastní se vzdělávacích setkání.
Léčení a kontrola varroázy v prosinci
Prosinec je čas posledního zimního ošetření včel. Provádí se léčba bez plodu, obvykle pokapem kyselinou šťavelovou, případně pomocí aerosolového vyvíječe s léčivem Varidol. Po léčbě se sleduje spad roztočů a vše se zapisuje do evidence. Následně se připravuje odběr zimní měli pro laboratorní analýzu.
Ztekucování medu v zimě
V prosinci je o med větší zájem – nejen na svátečním stole, ale i jako zdravý dárek. Pokud med zkrystalizoval, je možné ho šetrně ztekutit, ovšem tak, aby se neznehodnotily jeho cenné látky. Správná teplota ztekucování by neměla přesáhnout 45 °C a proces by měl probíhat pomalu, ideálně v zařízení k tomu určeném.
Nejčastější způsoby ztekucování medu
-
V zavařovacím hrnci – jednoduchá a levná metoda, vhodná pro menší množství.
-
Pomocí topné spirály – rychlé, ale vyžaduje kontrolu, aby nedošlo k přehřátí medu.
-
V termokomoře – časově náročnější, ale rovnoměrné rozložení tepla.
-
Přístroje typu Melitherm – profesionální řešení, které šetří kvalitu medu.
-
Tepelný pás – praktické řešení pro větší nádoby.
Každá metoda má své výhody i úskalí. Důležité je vždy zachovat chuť, vůni a přírodní sílu medu, které by přehřátí snadno zničilo.
Zdraví z úlu – med pro imunitu i zimní pohodu
V zimě je vhodné posílit tělo všemi dary, které včely nabízejí. Lesní med je vynikající pro dospělé díky své plné chuti a vysokému obsahu minerálních látek. Květový med ocení děti pro jeho jemnost a snadnější stravitelnost. Pro zvýšení účinků lze volit medy obohacené o propolis, mateří kašičku nebo Apiglukan – směs medu s betaglukanem z hlívy ústřičné.
Tyto produkty pomáhají posilovat imunitní systém, zvládat stres a působí jako přírodní obrana v období chřipek. Lžička medu denně je nejen zdravým zvykem, ale i drobným rituálem, který spojuje člověka s přírodou a prací včel.
Kalendárium včelaře na prosinec
-
Jednou za čas zkontrolujte stav úlů, ideálně jen poslechem.
-
Ujistěte se, že česna nejsou ucpaná sněhem či ledem.
-
Provádějte poslední přeléčení proti varroáze.
-
Zabezpečte úly proti myším a ptákům.
-
Připravte se na odběr zimní měli pro kontrolu zdraví včelstev.
-
Dokončete tavení a zpracování vosku, případně medu.
Zdroj inspirace: Kalendář Milana Plevy.
