Nástavkové včelí úly

Všem včelařům doporučujeme moderní nástavkové úly, jenž jsou přístupné horem. Historie nástavkových úlů se datuje do poloviny 19. století, kdy zhotovil pastor Langstroth první horem přístupný úl s rozběrným dílem a objevil mezeru mezi rámky a stěnou úlu, kterou včely nezastaví. Úly přístupné horem se postupně rozšířily do celého světa. Dnes jsou nástavkové úly nejrozšířenější na světě.

Moderní včelí nástavkové úly mají řadu dobrých vlastností, které využívají ekonomicky myslící a racionálně pracující včelaři. Každý včelař jistě ocení jednoduchou a včelstvu přizpůsobenou konstrukci, z toho posléze vychází bezproblémové ošetřování včelstev. Nástavkové úly mají vysoký podmet, volné rozestavení, jednoduchou a rychlou přepravu. Dlouhodobá pozorování včelstev potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4-5 plástů. Včelstvo má na jaře po obou stranách dostatek prostoru k roztažení. Včelí úl, který by měl včelám vyhovovat, musí mít i dobře izolované stěny (doporučujeme uteplení například polyesterem). Používání dřeva jako materiálu na výrobu včelích úlů se mnohokrát osvědčilo. Stěny úlu izolované pěnovými polymery mají výhodu, že na jaře nedovolují, aby při proměnlivém počasí a velikých teplotních rozdílech teplo unikalo příliš rychle. Včelstvo se v uteplených úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později. V dobře izolovaném úlu vystaveném za horkých letních měsíců na přímém slunci nevylehávají včely před česny tak jako ve stejně umístěných neizolovaných dřevěných úlech. Dobře izolované úlové víko brání tomu, aby unikalo vzhůru stoupající teplo. Jedna kompletní sestava nástavkového úlu obsahuje obvykle 1 dno, 3 nástavky s plásty, 1 víko, 1 stropní krmítko.

Moderní nástavkové včelí úly mají tu výhodu, že pro vytažení rámku musíme překonat pouze vzdálenost rovnou jeho výšce. Po vytáhnutí můžeme plást při správném uchopení prohlédnout a ohodnotit nad úplně otevřeným nástavkem a včelím sezením. Odpadající včely (eventuálně i matka) spadnou beze ztrát do včelstva.

I když oficiální statistiky zatím neexistují, lze odhadnout, že určitě méně než 1/3 včelstev v ČR je chována v moderních nástavkových úlech. Zbývající 2/3 včelstev žijí převážně v zadovácích typu Budečák a kombinovaných úlech typu Univerzál.  Přechod na nástavkové včelaření si vyžaduje především změnu v myšlení chovatele a oproštění se od tradičních návyků. Z hlediska celosvětového měřítka se uvádí, že asi 70% včelstev je chováno v nástavkových úlech.

Včelaření v nástavkových úlech je jednoduché a praktické. S nástupem rozvoje se včelstvu rozšiřuje prostor po jednotlivých plástech a mezistěnách. Následuje různé převěšování zavíčkovaných plástů do medníku, nasazení nejrůznějších protirojových opatření a posléze odběr medu. Po překonání vrcholu rozvoje včelstvo pomalu začíná slábnout, ztrácí snůškovou aktivitu. Včelař odstraní medník, začne s doplňováním cukerných zásob do plodiště a připraví včelstvo k zazimováni.

Mnohem jednodušší situaci má tedy včelař vybavený vhodným nástavkovým úlem. Protože “úl není sice pro dosažení dobrých včelařských výsledků jediným činitelem, ale rozhodně je činitelem významným.“

Něco z historie včelích úlů

K nejstarším a nejrozšířenějším úlům na světě patří Langstrothův úl se svými modifikacemi. Vznikl v severní Americe před více jak sto lety se základní rámkovou mírou 45 x 23 cm s 10 rámky na studenou stavbu v nástavku s oddělitelným dnem. V Americe se také rozšířil Dadantův úl s rámkovou mírou Quinbyho 47 x 31cm v plodišti a polorámky v mednících. V běžné praxi jsou nejvíce rozšířeny nástavky s výškou rámků 23 cm jako plodištní, tříčtvrteční s 16 cm rámky a mělké s 13,5 cm jako medníkové pro produkci vytáčeného medu.

Nejvíce včelstev v sev. Americe, Francii a Rusku je umístěno v úlech typu Langstroth a jeho modifikacích. Je ještě mnoho dalších zemí, kde je situace obdobná. U nás v ČR je nejrozšířenější rámková míra 39x24 cz

Úl je obydlí včel, které musí poskytovat včelstvu prostor pro jeho žádoucí rozvoj, chránit včelstvo před nepřízní vnějšího prostředí a včelařům umožňovat usměrňování vývinu včelstev s nejmenšími nároky na pracovní čas. Konečným cílem použití vhodného úlu v souladu s metodou ošetřování včelstev je produkovat  med a ostatní včelí produkty s nejmenším množstvím vynaložené práce k ošetřování při přiměřené spotřebě ostatního materiálu např. cukru a krmení v průběhu celého roku.

Úl - popř. nástavek má být přístupný shora tak, aby bylo možno pohodlně vyjmout kterýkoliv rámek. Úl má být nástavkový, aby bylo možné dle potřeby úlový prostor rozšiřovat, snadno kontrolovat a využívat nástavkové metody ošetřování včelstev. Jen takový úl vyžaduje k účinnému ošetřování včelstev málo pracovního času v průběhu celého včelařského roku. Tvar úlového prostoru má vyhovovat potřebám včelstva. Tvar chumáče v zimě a plodového tělesa v jarních měsících by se měl blížit tvaru koule. Tomu odpovídá úlový prostor tvaru krychle nebo tvaru vyššího pro zimu a časné jaro, pro léto prostor asi dvakrát vyšší. V takovém prostoru má včelstvo možnost dle platných zákonitostí ukládat dostatek pylu a medu v blízkosti plodového tělesa. Úl pro chov silných včelstev tedy musí mít širší rámek. Výhodný je čtvercový půdorys úlového prostoru s možností jednoduché změny postavení rámků vůči česnu o 90k. Zkušenost ukazuje, že šíře rámků 39 cm vyhovuje chovu silnějších včelstev. Výška úlového prostoru je dána použitím počtu nástavků a jejich výškou. Úl svou konstrukcí, pokud není speciálně určen pro jednoúčelové použití, by měl vyhovovat různým způsobům včelaření, umístění na včelnici, ve včelníku, kočování, popř. i umístění v kočovném voze.

Materiál použitý pro výrobu úlu musí vyhovovat hygienickým předpisům pro nepřímý styk s potravinami. To znamená, že ze stěn úlu a dalších částí se nesmí uvolňovat mechanické částice nebo látky, které by mohly přejít do medu v plástech. K výrobě úlů vyhovuje dřevo, hobra, sololit, pěnový polystyrén, sláma, orobinec atd. Nevyhovují dřevotřísky, překližky, technopór, minerální vaty a všechny materiály, které zřejmě páchnou.

Stěna úlu musí pomáhat včelstvu v úle udržovat žádoucí mikroklima. Stěna by měla mít dostatečnou tepelnou izolaci, aby bylo zamezeno hlavně v jarním přechodném období zbytečným ztrátám tepla z úlového prostoru. Tento únik tepla musí včelstvo nahradit vyšší spotřebou glycidových zásob. Dobrá tepelná izolace je výhodná i v letních měsících, hlavně úlů včelnicového rozmístění, k ochraně úlů před přehříváním.

Cílem včelaření v moderních nástavkových úlech je racionalizace včelaření směrem k silnějším a přirozeněji vedeným včelstvům, která nevyžadují tolik provozních zásad. Nástavkové úly umožňují přizpůsobovat velikost prostoru potřebám včelstva a snůšce. Vhodně volený prostor umožňuje do značné míry nahradit práci s jednotlivými rámky manipulací s celými nástavky.

Poté, co se objevily včelařské rámky v dnešní podobě, byly vynalezeny mezistěny, které bylo v rámcích nutno upevnit. Slouží k tomu drátkování rámků. Vzdálenost rámků byla řešena pomocí mezerníků. Rámky se vyrábějí nejlépe z lipového dřeva - lze využít i olšového, topolového nebo smrkového dřeva bez suků.

Před drátováním vyvrtáme nebo prorazíme ve středu horní a dolní lišty otvory a protáhneme jimi drát z nerezavějícího materiálu. Dráty potom napneme a oba konce připevníme. Dráty napínáme pouze tak, aby se neprohnuly lišty. Kromě popsaného svislého drátování je možné i drátování vodorovné. Drát můžeme v tomto případě bezpochyby napnout silněji; stává se ale, že zavíčkované plásty s plodem a medem se při kočování rozlomí. Mezistěny se zatavují nejlépe elektrickým proudem. Trafo na 12V připojované postupně na jednotlivé dráty vyvine dostatek tepla k tomu, aby se drát vtavil do mezistěny. Včasným odpojením kontaktu zabráníme tomu, aby se drát mezistěnou protavil až na druhou stranu.

Postupem času vzniklo mnoho druhů a velikostí rámků. Bylo to dáno názory jednotlivých včelařů a v neposlední řadě i různými snůškovými podmínkami. Ze zahraničních rámků, které našly použití po aplikaci metody nástavkových úlů, je možno jmenovat Dadant (43,5 x 30 cm) a Langstroth (44,8 x 32,2 cm). U nás se nejvíce používá rámkové míra 39 x 24 cm.

Pro život včelstva není vlastní rozměr rámku podstatný. Význam má pouze celková plocha plástů a její uspořádání - celistvost.

Základem dobrého včelstva je kvalitní matka, schopná klást po dlouhou dobu velké množství vajíček. Přednost dáváme matkám urostlým se silnou hrudí a mohutným protáhlým zadečkem. Důkazem kvalitního oplození je ucelený plod bez většího množství mezer. Ve většině případů jsou včelí matky schopné klást více vajíček než mohou včely vykrmit larev.

Pro budování silného zimního včelstva nesmíme připustit jeho oslabení v létě. Dlouhověké zimní včely se začínají z části plodu vyvíjet již v červenci a praktické zkušenosti také ukazují, že červenec můžeme považovat za rozhodující období. Jakékoli oslabování včelstev v této době, ať smetenci nebo odběrem plodu či nedostatkem potravy, se projeví záporně na síle zimního včelstva.

Druhou a neméně důležitou složkou potravy je pyl. Nezapomínejte na nenahraditelnost pylu při snaze o udržení dobré kondice včelstev. Za bohaté pylové snůšky jsou včely schopny donést překvapivě velké množství pylu, mají-li jej kam uložit. Včely, které byly nejen jako larvy, ale i jako mladušky dobře živeny pylem, žijí delší dobu a jsou odolnější proti nepříznivým vlivům povětrnosti. Mají-li včelstva v zimě dostatek pylových a kvalitních glycidových zásob, nahrazují zimní ztráty novými včelami ještě před proletem a vyzimují v perfektním stavu.

Výsledek včelaření v nástavkových úlech závisí rovněž na stanovišti. Je třeba zdůraznit, že včelstvům v nástavkových úlech prospívá volné vystavení na mírném svahu tak, aby v zimních a jarních měsících byly úly ozařovány sluncem, a v létě aby byly zastíněny. Osvětlení sluncem a pomocná česínka umožňují zimní prolety včel, i když jsou hlavní česna zaváta sněhem.

Přehled typů nástavkových úlu v České republice.

V ČR došlo v roce 1985 k inovaci vyráběných úlů. Byla zastavena výroba úlu Budečák a Moravský univerzál, které nevyhovovaly základním požadavkům dnešního včelaření. Všechny úly, které zůstaly ve výrobě, se vyrábějí jako nástavkové. Oddělitelné dno má vysoký podmet o výšce asi 10 cm, do dna je možno vložit rošt jako zábranu proti stavbě v podmetu. Podmet je přístupný v celé šířce dna po odklopení zadní záklopky. Stropní krmítko (ještěd) je univerzální z plastické hmoty tvořené dvěma různě velkými miskami o celkovém objemu cca 5 litrů. Krmítko je možno použít k doplňování zásob cukerným roztokem, dodávání vody a podněcování systémem medocukrové těsto - voda.

Úl nástavkový BVD - BUD - 90 (K - 39) - Nejrozšířenější moderní úl v ČR. Nástavkové úly 39 x 24 s uteplenými nástavky s odnímatelným dnem a víkem obsahuje plastové krmítko.  Nástavek je uteplen 2 - 3 cm polystyrénu, nejčastěji palubkové konstrukce (možno i sololit) a je na 11 rámků 39 x 24. S možností volby teplé nebo studené stavby. Úl se dodává s 1 až 3 nástavky.

V Čechách je úl 39 x 24 naprosto nejpočetnější. Dá se říci že absolutní většina včelaří na rámkové míře 39x24 -čtvercový půdorys = 11 rámků (čili nejdná se o Tachov).

Úl nástavkový TACHOVSKÝ (NÚ-85) - Tachovák se vyráběl i před inovací a nástavek zůstal beze změn. Konstrukční změny zasáhly pouze dno a krmítko s víkem. Nástavek má dvojitou stěnu uteplenou polystyrénem a je zhotoven pro 9 rámků 39 x 24 cm na studenou stavbu.

Úl ČECHOSLOVÁK - 85 vznikl z jednotného úlu. Nástavek je na 10 rámků 37 x 31 cm s možností volby teplé nebo studené stavby. Byly dodávány i nízké nástavky - polonástavky na 10 rámků 37 x 17 cm.

Úl NÁSTAVKOVÝ TÚ-85 je zástupcem tenkostěnného úlu se sílou stěny 25 mm. Nástavek obsahuje 11 rámků 39 x 24 cm s možností volby studené nebo teplé stavby. Je možno zakoupit nízký nástavek s 11 rámky 39 x 17 cm.

Výše uvedené úly vyrábělo kdysi Bednářské a včelařské družstvo v Brně. Okresní podnik služeb Náchod nabízel zase včelařské veřejnosti stavebnici hobrového nástavkového úlu K-39, popřípadě stavebnici jednotlivých hobrových nástavků. Zástupcem nízkonástavkového úlu v ČR byl úl OPTIMAL. Nástavek má jednoduchou stěnu síly 25 mm bez falců - polodrážky. Je čtvercového půdorysu na rámkovou míru 42 x 17 cm. Rámky je možno postavit na teplou i studenou stavbu. Součástí systému Optimal je i nástavek na rámek 42 x 27,5 cm, to znamená že za využití ostatních součástí úlové soustavy lze včelařit tradičním způsobem ve vysokých nástavcích, popřípadě kombinovaně za využití vysokých a nízkých nástavků.