Zamyšlení nad vědomím hmyzu. Je běžnou lidskou tendencí připisovat myšlení výhradně vyšším organismům. Přesto věda již delší dobu zkoumá, zda i hmyz, například včely medonosné, vykazuje známky skutečného vědomí a myšlenkového procesu. Ve vědeckých kruzích je tato otázka dlouho diskutována, přičemž mnohé indicie naznačují, že včely skutečně mají svůj druh mysli a vědomí. „Představivost je důležitější než znalosti, jelikož znalosti jsou omezené, zatímco představivost obklopuje svět.“ – Albert Einstein (Saturday Evening Post, 1929). Tento článek nabídne vhled do fascinující problematiky myšlení včel medonosných a toho, jak věda na tuto enigmatickou otázku odpovídá na základě dlouhodobého výzkumu světových odborníků v této oblasti.
Nektarová snůška je jedním z klíčových období ve včelařově roce. Označuje čas, kdy rostliny produkují velké množství nektaru, z něhož včely následně vyrábějí med. Správný odhad začátku snůšky je pro včelaře zásadní – je třeba včas rozšířit úly o medníky a vytvořit tak prostor pro příchozí zásoby nektaru. Tento přístup vycházející z tradice prorokoval již slavný včelař C. P. Dadant, který hlásal, že „je třeba chovat včely pro snůšku, ne na snůšce.“
V nedávné americké studii byla zkoumána efektivita opylování volně rostoucích rostlin u místních hmyzích opylovačů a importovaných včel medonosných. Včely medonosné se na škále kvality opylování neumístily na prvních příčkách. Až 85% kvetoucích rostlin je závislých na živočišných opylovačích. Včela medonosná, v důsledku lidského přičinění rozšířená po všech kontinentech kromě Antarktidy, zajišťuje 13% opylení květů volně rostoucí flóry.
Každý včelař jistě touží podpořit své včely v jejich úsilí a zároveň obohatit skladbu a množství dostupné snůšky nektaru a pylu. V době podletí a podzimu bývá příroda v okolí úlů na snůšku poměrně chudá. Proto je dobré zvážit výsadbu některých rostlin, které mohou včelám v tomto období nabídnout potravu.
Čmeláci, patřící do širší rodiny včel (Apoidea), nás dokážou zaujmout svým fascinujícím rodinným životem. Každý rok na podzim se samičky čmeláků připravují na zimu – přezimují oplozené a dobře vykrmené, aby se na jaře mohly vráti plné energie a života. Jsou snadno rozpoznatelné díky svému nápadnému zbarvení. Zatímco některé druhy oplývají výraznými černými a žlutými nebo červenými pruhy, jiné preferují nenápadnější odstíny šedé až hnědé.
