Redukce varroázy s použitím pásků s kyselinou šťavelovou Calistrip®

Firma Calier vyvinula a v EU registrovala Calistrip® Biox – první schválený přípravek svého druhu ve formě pásků k zavěšení přímo do úlu.

Tento článek shrnuje výsledky experimentálního výzkumu zaměřeného na účinnost a bezpečnost pásků Calistrip® v různých podmínkách, včetně období s přítomností i absencí včelího plodu.

Materiály a metody

Použitý přípravek

Calistrip® Biox obsahuje 6,44 g dihydrátu kyseliny šťavelové na pásek a je určený k léčbě vnějších parazitóz způsobených varroou. Doporučené dávkování činí dva pásky na úl (celkově 12,88 g kyseliny šťavelové) s ponecháním v úle po dobu šesti týdnů.

Pokusné stanoviště

Studie probíhala na pokusném včelíně v blízkosti města Montroi ve Španělsku, v klimatických podmínkách mírného pásma. Výzkum byl rozdělen na dvě období – jaro (s vysokou i nulovou přítomností plodu) a přelom podzimu a zimy (s nízkou přítomností plodu).

Organizace skupin

• Experiment 1: 12 úlů, z toho 8 Langstroth s vysokým množstvím plodu, 4 Dadant bez plodu (bezplodost byla navozená výměnou matek).

• Experiment 2: 15 Langstroth úlů, rozdělení na kontrolní skupinu bez léčby (nízké množství plodu) a skupinu léčenou Calistripem® (nízké množství plodu).

Monitoring

V úlech byly používány vložené hygienické podložky k pravidelnému sčítání spadlých roztočů a ve vybraných úlech byly sledovány úhyny dospělých včel (mortalitní klece pod česnem), aby bylo možno vyhodnotit bezpečnost léčby.

Aplikace pásků Calistrip®

Do vybraných úlů byly zavěšeny dva pásky Calistrip® na 3 týdny, poté výměna za čerstvé pásky na další tři týdny. Umisťování probíhalo do centrální části plodištních rámků s volným přístupem včel.

Po skončení léčby byla do vybraných úlů (v závislosti na skupině) uměle navozená bezplodost (zaklícení matek) a byl aplikován následný kontrastní léčebný zásah jiným přípravkem (Apitraz®), aby bylo možné změřit přežívající reziduální populaci roztočů.

Vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti

Účinnost byla stanovena dle poklesu počtu roztočů varroa během i po aplikaci Calistrip® a po kontrastní léčbě. Bezpečnost byla posuzována sledováním mortality dospělých včel a případného výskytu vedlejších účinků.

Výsledky testování

Stav včelstev a vliv léčby

• V úlech léčených při vysoké přítomnosti plodu došlo k výrazné redukci parazitace a celkovému zlepšení stavu kolonií během 42 dnů, souvisejícímu i se sezónním nárůstem přítomnosti pylu a květu.

• Při testování v období s nízkou přítomností plodu byla účinnost léčby výraznější, úhyny kolonií byly minimální a pouze v jedné byl zjištěn úhyn v důsledku jiných vlivů.

Mortalita včel a vedlejší účinky

Průměrná denní mortalita dospělých včel odpovídala běžným hodnotám (cca 20 denně při základní aktivitě, při vrcholu sezóny 50-60). Maximální hodnoty byly spojeny spíše s manipulací v úlu než s vlastní aplikací kyseliny šťavelové. Ve skupinách s vyšší parazitací byla mortalita výrazně vyšší, v léčených úlech byl úhyn včel po terapii nižší. Nebyly zaznamenány závažné nežádoucí účinky na včely ani plod.

Účinnost léčby proti varroa

• Vysoká přítomnost plodu: Účinnost léčby dosáhla průměrně 74 %, což je nadstandardní výsledek pro organická léčiva za těchto podmínek.

• Úly bez plodu: Efektivita přesáhla 86 %, čímž se Calistrip® řadí mezi nejúčinnější přípravky ve své kategorii použitelné za zimní bezplodosti.

• Nízká přítomnost plodu: Léčené skupiny vykazovaly výrazně vyšší mortalitu roztočů oproti kontrolním (73 % vs. 24 %), což bylo statisticky významné.

Statistické vyhodnocení

Data byla analyzována neparametrickými testy (Kruskal-Wallis, Mann-Whitney) s jasným potvrzením rozdílu mezi léčenými a neléčenými skupinami (signifikance na úrovni p ≤ 0,05).

Diskuze

Výsledky experimentů potvrzují, že pásky Calistrip® Biox mají vysokou účinnost v omezení populace roztočů varroa jak při nízké, tak i při vysoké přítomnosti včelího plodu. V porovnání s jinými acaricidy (např. kyselinou mravenčí či thymolem) nebo syntetickými látkami je tato forma kyseliny šťavelové prokazatelně efektivnější při správném načasování a správné aplikaci, zároveň zde nehrozí vznik rezistence na používané účinné látky.

Nejlepších výsledků je dosaženo při aplikaci před zimou za minimálního výskytu plodu, kdy jsou všechny roztoče dostupné léčebné látce. Výhodou použití pásků je postupné uvolňování účinné látky, které zabraňuje toxickým špičkám a minimalizuje riziko poškození plodu či zvýšení úhynu včel.

Použité zdroje

• Dimitrios Kanelis a kol. (2024): Evaluation of oxalic acid with glycerin efficacy against Varroa destructor, Journal of Apicultural Research, 63:5, 847-855, doi:10.1080/00218839.2023.2169368.

• Rademacher, E. a Harz, M. (2006): Oxalic acid for the control of varroosis in honey bee colonies – A Review, Apidologie, 37(1), 98–120. doi:10.1051/apido:2005063.

• Hernández-Rodríguez, C.S. a kol. (2021): Large-scale monitoring of resistance to coumaphos, Amitraz, and pyrethroids in Varroa destructor, Insects, 12(1), p. 27. doi:10.3390/insects12010027.

• Calatayud, F. (2004): Los Fondos Sanitarios, una herramienta útil al servicio de la sanidad apícola. El Colmenar, 74: 32-39.

• Dietemann, V. a kol. (2013): Standard methods for varroa research, Journal of Apicultural Research, 52(1), 1–54. doi:10.3896/ibra.1.52.1.09.

• Guideline on veterinary medicinal products controlling Varroa destructor parasitosis in bees. EMA/CVMP/EWP/459883/2008-Rev.1.

• Schneider, S., Eisenhardt, D., Rademacher, E. (2011): Sublethal effects of oxalic acid on apis mellifera: Changes in behaviour and longevity, Apidologie, 43(2), 218–225. doi:10.1007/s13592-011-0102-0.

• Maggi, M. a kol. (2015): A new formulation of oxalic acid for Varroa destructor control, Apidologie, 47(4), 596–.

Autoři: Fernando Calatayud Tortosa, Enrique Simó Zaragoza (APIADS), Nidia Bravo Centelles (Laboratorios Calier, S.A.)