Podle německého odborníka dr. A. Büdela, který se v šedesátých letech zabýval především tzv. včelí fyzikou (tedy vlivem fyzikálních skutečností na život včel v úlech), existují dva způsoby, jak se může med z hlediska fyzikálních vlivů zkazit. Jedná se o vysokou vlhkost a přehřátí.

Med je ojedinělá látka s ojedinělými účinky (například napomáhá léčit nachlazení). Pokud je v prostředí, kde se med nachází či skladuje, chladno, pak med snadno absorbuje vlhkost ze svého okolí, pokud je naopak teplota okolí příliš vysoká, med vodu do okolního prostředí vydává. Tyto procesy jsou přirozené, avšak pro med povětšinou nepříznivé.

Včely dokáží svůj příbytek potřebám medu velice dobře přizpůsobit. Vlhkost vzduchu tak může v úlu dosáhnout až 75 procent a přesto si med zachová svoji kvalitu, zatímco při stejné vlhkosti a pokojové teplotě by mohl být med snadno znehodnocen (zde snese vlhkost přibližně šedesáti procentní).

Uskladnění medu

I pro uskladnění medu si včely vytvořily mnohem příznivější podmínky, než dokážeme my. Tento svůj produkt totiž v plástech zavíčkují tak, že je bráněno jakémukoli nepříznivému vlivu okolního vzduchu. Med pak zahušťují udržováním vysoké teploty uvnitř svého obydlí. V umělých úlech lze tuto ideální teplotu udržet v případě, že včely dostatečně obsazují plástve. Pokud je v medníku plno volného místa a počasí se prudce ochladí, teplota v úlu klesne pod ideální hranici, stoupne vlhkost vzduchu a med, který se včely snažily zahustit, nasákne přes noc vodu a dosavadní práce by tak byla k ničemu.

Kvalita medu

Boj o kvalitu medu tedy začíná ještě před jeho vytočením z plástů. Od počátku se včelař musí starat o dostatečné obsazení medníků. Pokud jsou nějaké nedostatečně obsazovány, přemístěte je pod plodiště, přičemž nad ním ponechte jeden. Včely pak vyprázdní spodní medníky a všechny své zásoby zhustí do medníku horního. Zde je třeba poznamenat, že pokud vaše včely med řádně nezahušťují, je také možné, že jsou nakaženy varroázou. V tomto případě doporučujeme co nejrychlejší oddělení nakažených včelstev od ostatních a jejich následné zlikvidování.

Další nebezpečí hrozí medu při jeho uskladnění. Z důvodů výše popsaných a proto, že vodnatý med si svou kvalitu není schopen udržet kvůli kvašení, nikdy neuskladňujte svou medovou úrodu v místnostech s vyšší vlhkostí vzduchu. Není tedy zcela vhodné uskladnit ho ve speciálně neupraveném sklepě či dokonce venku, kde je vlhkost velmi vysoká k večeru a v noci či za deště. Vyzkoušejte jiné místo ve vašem domě, může to být například chodba apd.

Znehodnocení medu je dobře vidět zvláště na déle uskladněných sklenicích (každý ze včelařů i spotřebitelů to měl jistě šanci někdy zahlédnout). Pokud se totiž k medu může dostat vzduch, můžou se k němu dostat i vodní páry. Ty nejprve vyrovnají vlhkost ve sklenici a vlhkostí okolí a poté se na povrchu medu začne tvořit tenká vrstva medu zředěného. Později se tato vrstva bude prohlubovat. Vznikne tak ideální prostředí pro kvašení, které značně ubírá medu kvalitu.

Při příliš nízké vlhkosti vzduchu nebo vysoké teplotě med naopak cukernatí. Vyšší vlhkost má pak i špatný vliv na jakost uskladněných nezavíčkovaných plástů. Med absorbuje vodu stejně, jako v jiných případech. Proto skladujte plástve pokud možno zavíčkované (neboť právě to ho před zvlhnutím ochrání) a částečně je odvíčkujte před vložením do úlů.