Chovné metody pro matečníky

Pokud chce včelař získat novou matku (chce posílit včelstvo starší matky, být chovatelem matek či rozšířit dosavadní množství svých silných chovných včelstev), musí včely donutit, aby vyprodukovaly matečníky. Cest jak dosáhnout tohoto cíle je několik. Samozřejmě k tomu budeme potřebovat včelařské potřeby pro chov matek, které je potřeba si dopředu připravit.

Přirozené matečníky

Některá včelstva samozřejmě tvoří matečníky sami od sebe, i když je jejich vlastní matka ještě naživu. Těmto matečníkům se říká rojové. Pokud si však chceme vybrat, ze kterého včelstva má nová matka vzejít, na rojový pud včel se spoléhat nemůžeme. (Kromě toho včelstva, která mají tendenci se rojit nepovažujeme za příliš geneticky vhodný výchozí materiál, neboť rojení není žádoucí.)

Uměle vyvolané matečníky

Jedním z jednoduchých způsobů jak námi vybrané včelstvo donutit, aby začalo budovat matečníky, je vytvoření osiřelého oddělku (části včelstva bez matky, která byla vyjmuta z mateřského úlu spolu se zakladeným plástem). Tento oddělek začne tvořit tzv. nouzové matečníky. Nevýhodou této metody je fakt, že včely začnou často krmit mateří kašičkou i už několikadenní larvu – kvalitní budoucí matka by jí však měla být krmena od svých prvních dnů.

Jedním z efektivnějších způsobů chovu nové matky je metoda tzv. přelarvování, při kterém si sám včelař určí, z jaké larvy bude vychována budoucí královna. Je možné nalézt několik návodů, jak provádět přelarvování a následně vychovat novou matku. V našem článku se budeme zabývat chovem ve směsném oddělku (chovu bez matky) a chovem prováděným při matce.

Chov nových matek ve směsném oddělku

Tato metoda je vhodná pro produkci matečníků, která uspokojí vaši vlastní potřebu. Jedná se o chov v tzv. osiřelém včelstvu (tedy oddělku bez matky).

Tento způsob získání matečníků je založen na odebrání bezmatečných oddělků z několika předem vybraných včelstev a vložení těchto jednotlivých oddělků do společného úlu – proto „směsný“. Řídíme se přitom základními poučkami o tvorbě oddělků. Tento směsný oddělek tedy obsahuje zavíčkované zakladené (plodové) plásty, souše s vodou a několik zásobních plástů z různých včelstev.

Mezi nejnutnější potřeby patří směsný oddělek, ve kterém se nenachází matka, nalarvená lišta získaná z přelarvování a podněcovací krmení.

Úlu s oddělkem zajistíme příjemné podmínky (vhodný je například polostín). Uvnitř úlu nalezneme dva zakladené plásty a nalarvenou lištu vložíme mezi ně. Je možné na spodní lištu vložit kus medocukrového těsta k podnícení, následně úl zavřeme.

Jestli byly matečníky včelami přijaty, poznáme asi po dvou dnech (někdy dříve). Pokud žádné matečníky neobjevíme, měli bychom zkontrolovat, zda matka není omylem přítomna (poznáme podle vajíček). Pokud je matečníků málo, můžeme tvorbu nalarvené lišty zopakovat. Nutné je zkontrolovat plodové plásty, pokud na nich včely nezačaly tvořit nouzové matečníky, ze kterých matky nejsou tak kvalitní a vylíhly by se o něco dříve než námi vybrané larvy.

Pokud je vše v pořádku, dalším problémem může být touha včelstva po tvoření díla, čímž by mohlo nové matečníky zastavět. Tomu předejdeme buď klíckami či umožněním budovat jinde.

Matky se líhnou přibližně za dvanáct dní, den či dva před tímto termínem rozdělíme směsný oddělek na několik menších částí tak, aby v každé byl pouze jeden či dva matečníky, a aby poměr létavých a nelétavých včel byl vyvážený.

Chov za přítomnosti matky

Výhodou této metody je skutečnost, že je možné tvořit matečníky dříve, než proběhne tvorba oddělků a tedy nemusíme žádné včelstvo vystavovat osiření. Tvorba matečníků za přítomnosti matky využívá principů typických pro tzv. tichou výměnu matek. V případě, že včely necítí feromony typické pro matku, začnou chovat matku novou.

Mezi nejnutnější potřeby, které využijete při této metodě, patří mateří mřížka, nalarvená lišta získaná z přelarvení, podněcovací krmení a silné včelstvo. (Předpokládáme využití nástavkového úlu.)

V první fázi je třeba včelstvu přeorganizovat nástavky. Chceme, aby horní nástavek byl od ostatních oddělen mateří mřížkou, aby obsahoval asi dva plásty s otevřeným plodem, plásty se zásobami a včely. V tomto nástavku nesmí být přítomna matka.

Až budou v nástavku přítomny mladušky, je potřeba použít nalarvenou lištu. Aby si včely začaly matečníků všímat, můžeme mateří mřížku překrýt na noc fólií.

Po dvou dnech kontrolujeme stav matečníků. Pokud nejsou žádné, přesvědčíme se, že se v oddělku nenachází matka, je-li jich málo, opakujeme přelarvení.

Matečníky použijeme desátý či jedenáctý den po přelarvení.