Když jsem chodil do druhé třídy základní školy, tak nám říkali, že nás na Zemi brzy budou čtyři miliardy. Po padesáti letech nás je dvakrát tolik a řeší se vše možné, od plastů přes chemii až po znečišťování a spoustu dalších včti souvisejících s přibývající populací a rostoucími nároky lidstva. Plasty se na celém světě používají mnoho let, a tak není divu, že se před časem objevily i v nabídce pro naše včelaře. Včelařím přes 34 let a plastový program ve včelstvech využívám už Šest let, a rád bych vám tedy přiblížil moje zkušenosti a pohled na plasty a jejich využití ve včelařství.
První čeští výrobci
S jednou z prvních nabídek přišel pan Žák s rámkem 2/3 pro Langstroth. Vyroben
byl z plastu odolného do 60 °C. Dalším naším výrobcem je pan Pokorný z Dačic s
rámky 39 x 24,39 x 12,39 x 36, Langstroth 2/3, 3/4 a rámky těchto měr pro volnou
stavbu.
Co všechno z plastů lze ve včelařství využít? Plastový program je opravdu
široký, od rámku s mezistěnou i bez mezistěny přes samotné úly, nástavky,
krmítka, letáky, mřížky nebo chovné sady až po klícky pro léčbu varroázy a další
příslušenství.
V současnosti na naší farmě obhospodařujeme kolem stovky včelstev na čtyřech
stanovištích. Plastové rámky doplňujeme již šestým rokem a jsme na 40 %
plastových rámků ve včelstvech. Po prvním zakoupení rámků z Dačic jsem je podle
návodu natřel panenským voskem a vložil je začátkem května při nasazování
medníků jak do plodiště, tak i do medníků v počtu šesti rámků do jednoho
včelstva.
Po týdnu jsem nedočkavé šel kontrolovat stav. Snůška teprve začínala, a tak byl
stav tří plastových rámků v medníků následovný: včely začaly vytahovat buňky jen
na jednom rámku blíže středu nástavku a další dva byly nedotčené. V plodišti
jsem byl mile překvapen a zároveň jsem nechápal. Do plodiště jsem celkem po
převěšení vložil tři plastové rámky a dva rámky s mezistěnou. Rámky s mezistěnou
byly dostavěné, ale bez vajíček a plodu. Plastové rámky byly vytaženy jen
částečně, ale plné vajíček a larviček. Matka byla na zakladeném plastovém rámku
a kladla v posledních buňkách při okraji. Nechápal jsem, proč matka dává
přednost plastovému rámku a ještě k tomu zatím nedostavěnému. Tuto záhadu jsem
pochopil až po třech letech na přednášce o včelím vosku a jeho uzavřeném
koloběhu. Bylo to v době, kdy se ke zpracovatelům dostaly falšované vosky ze
zahraničí a v Německu zjistili přes třicet reziduí v mezistěnách. Teprve potom
jsem pochopil, proč matka dává přednost plastovým rámkům před mezistěnou ze
směsného vosku. I když včely mezistěnu postaví, tak na nich matka neklade,
protože cítí rezidua z falšovaného vosku. Plastové rámky sou však natírané
tenkou vrstvou panenského vosku.
Plastové rámky jsou neocenitelné při vytáčení. Včelaříme především na panenském
díle a vytáčení na plné otáčky medometu není žádný problém ani při melecitóze.
Ošetření rámků se dá vyřešit buď se-škrábnutím díla špachtlí, nebo vyvařením.
Při vyvarování je ovšem nutné rámky proložit deskami, které zabrání jejich
prohnutí, a tak je nechat vychladnout. Znám však včelaře, který používá zcela
jinou metodu. Rámky nechává vyčistit zavíječem a poté je znovu natře. Na natření
stačí vosk z víček, nemusí tak řešit dezinfekci a rezidua ve vosku.
Plastové krmítko
Plastové kapsové krmítko pro rámkovou míru 39 * 24 používám již pátým rokem. Po
vyzkoušení několika způsobů zakrmování včelstev cukerným roztokem (sklenice,
stropní krmítka i plastové kbelíky) jsem s tímto krmítkem nakonec velice
spokojen. Je vyrobeno z potravinářského plastu, má objem 5 litrů, jeho součástí
je dřevěný plovák a dá se dezinfikovat vyvařováním. Výhody kapsových krmítek
jsou v jejich umístění přímo v plodišti, kde již není potřeba prázdných nástavků
na zakrytí lahví, případně kbelíků. A je zde i jednoduší aplikace krmení.
Další využití krmítek jsem vyzkoušel loni, kdy jsem je využil při tvorbě
oddělků. Do prázdného nástavku vložím rámkové krmítko (má šířku dvou rámků) a
zbývající prostor doplním rámky s mezistěnami a soušemi. Podsadím podmět,
připravím strůpkovou fólii a strůpek. Takto „vystrojené“ úly vezmu na
stanoviště, kde do nich již podle tradičního postupu vložím plást se zásobami,
jeden, případně dva plásty se zavíčkovaným plodem a z plástů oklepu do oddělku
dostatečné množství včel. Dále se přiloží plást s' pylovou zásobou, souš s
nastříkanou vodou a zmíněné rámkové krmítko. Prostor za rámkovým krmítkem
vyplním kombinací souší a rámků s mezistěnami. Takto vytvořený oddělek umístím
na několik hodin do sklepa, kde vyprchá fe-romon původní matky a nové včelstvo
osiří. Pak již stačí přidat novou zaklíckovanou matku, případně zralý matečník a
včelstvo umístit na stanoviště. Výhody takto vytvořeného oddělku jsou v tom, že
krmítko slouží jako přepážka a můžeme kdykoli při-krmit. Dalšími plusy jsou
snadná kontrola a rychlé rozšíření prostoru, když včelstvo sílí. Při kontrole
stačí nadzvednout víko, a když je potřeba včelstvo rozšířit, stačí jen odebrat
zásobní rámek za krmítkem, krmítko posunout a na kraj plodiště tento rámek
vložit. Takto postupujeme do vyčerpání zásobních rámků a zesílení včelstva.
Tento způsob je velice jednoduchý a racionální. Nepotřebujeme již další pomůcky,
jako jsou plemenáče, přepážky a krmítka.
Chovná sada
Rád bych představil i kompletní sadu sloužící pro chov matek. Skládá se z
plastového rámku, který má ve středu otvory v buňkách pro vložení dýnkových
misek, a dále z matečníkových misek, rámku na volnou stavbu, tří chovných lišt,
izolátorů matek a izolátoru rámku. Dýnko je dno mateční misky a tento název
používá i sám výrobce.
Když mi přítel Pokorný poprvé představil chovnou sadu s rámkem 39 x 24, tak jsem
měl rozporuplné představy o její funkčnosti. Krabička s výše popsaným obsahem mi
připadala spíše jako dětská stavebnice než jako něco, v čem by se měly chovat
včelí matky. Nicméně vyzkoušet jsem ji chtěl. Rámek jsem natřel voskem, otvory
zadní strany rámku jsem opatřil dýnky a vyrazil k úlu s inseminovanou matkou.
Matku jsem vyhledal a umístil na rámek pod izolátorovou mřížku, která se
nacvakne na rámek. Výhodou této sody je možnost pohybu matky na celé ploše
rámku. Poté jsem rámek i s matkou vložil do včelstva. Jelikož rámek nebyl ještě
vystavěný, tak jsem musel počítat s prodlevou. Po sedmi dnech jsem s obavami
vytáhl rámek ze včelstva a již na první pohled jsem zjistil, že je vystavěný do
půlky. Při prvním použití rámku včely staví postupně shora a matka buňky
postupně zakládá. Stáří plodu bylo od dvoudenních larviček u horního okraje
rámku až po jednodenní vajíčka u středu. Po opakovaném použití již vystavěného
rámku matka klade již standardně od středu. Pomocí verzatilky se z rámku
postupně vyjmou dýnka z plodového rámku / rámku s izolátorem, kde byla umístěna
matka s nejmladšími larvičkami, a umístí se i s dýnky do otvorů matečníkových
misek. Poté misky vložíme do chovné lišty, kterou nacvakneme do stavebního
rámku. Celý rámek jsem umístil do osiřelce. Druhý den jsem rámek s přijatými
matečníky umístil do chovného včelstva nad mřížku se dvěma rámky s otevřeným
plodem a krmičkami. Desátý den se matečníky zaklíckují.
Jaké jsou výhody tohoto postupu? Možnost chovat matky bez přelarvování,
několikadenní larvičky se přenesou pomocí dýnek. Nedochází vůbec k žádnému
přímému kontaktu s larvíčkou. Matka klade postupné na jednom rámku a máme výběr
chovného materiálu. Přijatelnost několikahodinových larviček je díky přenosu
pomocí dýnek kolem 80%. V plné snůšce nemusíme pracně rozebírat celý úl a hledat
chovný materiál.
Závěr
Mezi další novinky, které jsem vyzkoušel, patří izolátor na léčení varroázy. Je
to klasický plastový rámek o rozměrech 39 x 24 nebo 2/3 Langstroth s mateří
mřížkou a malými dvířky na vpuštění matky. Matka může na rámku klást a po
zavíčkování plodu, kdy se roztoči stáhnou do tohoto rámku, plod odstraníme a
včelstvo bez plodu ošetříme.
Také stavitelné nohy jsou dobrou pomůckou, která slouží k jednoduché výrobě
stojanu pod úly. Pomocí, jeklů“ 40 x 40, které sešroubujeme do otvorů v nohách,
jednoduše vytvoříme stabilní rám. Spodek je opatřen závitem, který umožňuje celý
rám usadit i do svažitého nebo nerovného terénu.
Zcela na závěr bych chtěl říct, že plasty nám usnadňují práci na naší včelnici a
jen čas ukáže, jestli jdeme správnou cestou.
Z časopisu včelařství Vladimír Doležal
