Jaro a začátek léta přinášejí rychlý rozvoj včelstev, první významné snůšky i zvýšené riziko rojení. Pro včelaře je to zároveň vhodné období k přípravě oddělků a chovu matek. Promyšleným uspořádáním plodiště lze vytvořit podmínky pro další kladení matky a současně si připravit plodové plásty pro pozdější rozdělení do oddělků. Úspěch však závisí nejen na síle včelstva, ale také na počasí, snůšce a správném načasování jednotlivých zásahů.
Nejprve zhodnoťte sílu včelstva a průběh snůšky
Před přípravou oddělků posuďte množství včel, rozsah plodování, stav zásob a prostor dostupný pro kladení. Vhodným dárcem plodu je zdravé, silné včelstvo, které odběr části plodových plástů zvládne bez nepřiměřeného oslabení. Samotný počet nasazených nástavků přitom nestačí. Rozhodující je jejich skutečné obsazení včelami a množství plodu.
Kraňská včelstva mohou na příznivé jarní podmínky reagovat velmi rychlým rozvojem. Dobře vystavěné mezistěny, souvisle zakladené plásty a přibývající zavíčkovaný plod ukazují na rostoucí sílu. Kvalitu matky však nelze hodnotit jen podle jedné prohlídky nebo množství plodu. Důležité jsou také mírnost, zdravotní stav, rojivost a dlouhodobé výsledky v konkrétních podmínkách stanoviště.
Při ochlazení a přerušení snůšky se může stavba mezistěn výrazně zpomalit nebo úplně zastavit. Nedostavěná mezistěna proto nemusí znamenat problém s matkou. V takové situaci mají pro okamžité rozšíření prostoru ke kladení větší význam vhodné vystavěné souše.
Naklápěcí kontrola pomůže rychle odhalit podezření na rojení
U včelstva s plodištěm ve více nástavcích lze využít rychlou naklápěcí kontrolu. Po odložení medníkových nástavků a mateří mřížky opatrně uvolněte spoj mezi plodištními nástavky a horní nástavek naklopte. Získáte tak pohled na spodní části plástů, kde včely často zakládají rojové matečníky. Při manipulaci dbejte na stabilitu nástavku a bezpečné podepření jeho hmotnosti.
Rozlišujte prázdné mateří misky, misky s vajíčkem a rozestavěné matečníky s larvou v mateří kašičce. Samotné prázdné misky ještě nejsou důkazem rozvinuté rojové nálady. Naopak matečníky s larvami nebo již zavíčkované matečníky vyžadují důkladnější posouzení celého včelstva.
Naklápěcí metoda slouží pouze jako orientační kontrola. Pokud na spodních okrajích plástů matečníky nenajdete, neznamená to jistotu, že se včelstvo nechystá rojit. Matečníky mohou být i na jiných místech. Při podezření na rojovou náladu proto prohlédněte jednotlivé plodové plásty.
Při nálezu rojových matečníků nestačí jen přidat prostor
Jestliže je rojová nálada již rozvinutá, samotné rozšíření úlu nebo opakované vylamování matečníků nemusí problém vyřešit. Podle stavu včelstva lze zvolit například oddělek se starou matkou nebo vhodně provedený přeléták. Každý postup však vyžaduje jasný plán, kde zůstane matka, plod, létavky a jak bude zajištěno další vedení obou vzniklých částí.
Před odstraněním matečníků vždy ověřte přítomnost a stav matky. U včelstva, které už vyrojilo nebo o matku přišlo, by bezmyšlenkovité odstranění všech matečníků mohlo znemožnit přirozenou obnovu matky. Přípravu plástů pro plánované oddělky proto nezaměňujte za spolehlivý zásah proti již probíhajícímu rojení.
Vyhledejte matku a roztřiďte plásty
Při rozebírání plodiště postupujte systematicky. Rozlišujte plásty se zásobami a pylem, otevřeným plodem, zavíčkovaným plodem a plodem těsně před líhnutím. Zvlášť si připravte souše a mezistěny, které využijete při novém uspořádání úlu. Plodové plásty ponechávejte mimo úl jen nezbytně dlouho a chraňte je před větrem a prochladnutím.
Nalezenou matku lze po dobu manipulace krátce zajistit ve vhodné výchytce. Omezíte tím riziko, že přejde do jiného nástavku nebo ji při přesouvání plástů nechtěně přimáčknete. S výchytkou zacházejte opatrně, nenechávejte ji na slunci a matku po dokončení přípravy bez zbytečného prodlení vraťte do plodiště.
Pod mateří mřížkou ponechte dostatek prostoru ke kladení
Základem přípravy je oddělení prostoru s matkou od plástů určených pro budoucí oddělky. Do spodního plodištního prostoru umístěte přiměřené množství zásobních a pylových plástů, část otevřeného plodu a dostatek vhodných souší. Stavební rámek lze zařadit poblíž okraje plodového tělesa podle používané metodiky. Mezistěny přidávejte s ohledem na sílu včelstva a jeho ochotu stavět.
Matku vypusťte zpět do připraveného plodiště a nad něj položte mateří mřížku. Smyslem není matku co nejvíce stísnit, ale zajistit, aby nový plod přibýval pouze ve vymezené části úlu. Jeden nástavek nemusí stačit u každé rámkové míry ani u každého včelstva. Zejména u nízkých nástavků přizpůsobte velikost plodiště skutečným potřebám matky.
Dostatek volných buněk ke kladení a prostoru pro ukládání nektaru pomáhá omezovat podmínky podporující rojení. Nejde však o záruku, že rojová nálada nevznikne. Pravidelné kontroly zůstávají nezbytné.
Převěšením plodu připravíte materiál pro oddělky
Nad mateří mřížku přesuňte především plásty se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem. Uspořádejte je tak, aby je včely dobře obsedaly a dokázaly udržet potřebnou teplotu. Za chladného počasí plod zbytečně neroztahujte do velkého prostoru ani jej neoddělujte od zbytku plodového tělesa prázdným nástavkem.
Matka se nad správně nasazenou mřížku nedostane, takže zde nepřibývají další vajíčka. Přítomný plod postupně stárne a líhne se. Včelař tak získává přehledně připravené plodové plásty a mladé včely, které může později využít při tvorbě oddělků nebo oplozovacích oddělků.
Dodržte časový odstup a zkontrolujte nouzové matečníky
Pokud nad mřížku převěsíte také vajíčka nebo mladé larvy, nelze takové plásty hned považovat za materiál bez možnosti nouzového odchovu matky. Vajíčko se přibližně po třech dnech mění v larvu a dělničí plod bývá zavíčkován kolem devátého dne od nakladení. Přibližně devět dní po spolehlivém oddělení matky by proto nad mřížkou již neměl zůstávat mladý plod vhodný k založení nových nouzových matečníků.
Během této doby však včely mohou nad mřížkou matečníky založit, přestože matka zůstává dole. Před použitím plástů proto pečlivě prohlédněte jejich plochy i okraje a odstraňte případné nežádoucí matečníky, pokud plánujete přidat matečník z vlastního chovu nebo vybranou matku. Současně ověřte, že se nad mřížkou neobjevila nová vajíčka.
Termín odběru přizpůsobte stáří převěšeného plodu. Ne všechen zavíčkovaný plod se začne líhnout během několika následujících dnů. Pro oddělky je zvlášť cenný plod těsně před líhnutím, který brzy posílí jejich populaci mladých včel.
Při zakládání oddělků myslete na včely, zásoby i přidání matky
Připravené plásty rozdělte podle požadované síly oddělků a velikosti použitého úlového prostoru. Vedle plodu potřebuje oddělek dostatek včel, zásoby potravy a přiměřený prostor, který bezpečně obsedne. Počítejte také s návratem části létavek do původního úlu, pokud nové oddělky ponecháváte na stejném stanovišti.
Do oplozovacích oddělků, například v úlu rozděleném pomocí čtyřdna, lze přidávat zralé chovné matečníky. Jinou možností je přidání již kladoucí matky odpovídajícím postupem. Nepřítomnost mladého plodu usnadňuje kontrolu nad původem budoucí matky, sama o sobě ale nezaručuje přijetí přidávané matky nebo matečníku.
U kombinovaných rámkových měr postup upravte
Převěšování plodu je nejsnazší v nástavkových úlech se stejnou rámkovou mírou v plodišti i medníku, například u odpovídajících sestav Zander, Langstroth, Optimal nebo 39 × 24 cm. V systémech s vysokým plodištěm a nízkými medníky, typicky u Dadantu, nelze vysoký plodový rámek jednoduše vložit do nízkého nástavku.
Pokud při přechodném uspořádání zůstává nad mřížkou nástavek s původním plodem, sledujte jeho postupné dolíhnutí. Nepřítomnost čerstvých vajíček nahoře a současný nález vajíček dole podporují závěr, že matka klade ve spodním plodišti. Nástavek lze po uvolnění využít jiným způsobem nebo vhodné plásty odebrat pro oddělek. Při přesunech mezi včelstvy vždy zohledněte zdravotní stav.
Rozlišujte zimní zásoby a nově přinášený nektar
Při jarní prohlídce věnujte pozornost také původu zásob. Plásty se zbytky zimního krmení nepatří mezi plásty určené k vytáčení konzumního medu. Jejich obsah lze podle potřeby využít jako zásobu pro oddělky, pokud pocházejí ze zdravého včelstva.
Jarní snůška může výrazně změnit vůni otevřeného úlu. Také nektar z hlohu může mít osobité aroma, které se během zrání medu proměňuje. Samotná vůně však nestačí k bezpečnému určení botanického původu medu. Pro práci ve včelstvu je podstatnější sledovat přínos sladiny a včas zajistit prostor, aby včely nezanášely nektarem buňky potřebné pro kladení.
Chov matek přizpůsobte počasí
Proměnlivé jarní počasí ovlivňuje nejen stavbu díla a snůšku, ale i možnost bezpečně provádět prohlídky. Pracujte pokud možno za teplého, klidného počasí a při příchodu deště nebo výrazného ochlazení úl zavřete. Dlouhé rozebírání plodiště v chladu může ohrozit zejména slabší včelstva a malé oddělky.
U mladých neoplozených matek je zásadní vhodné období pro snubní lety. Aktivita trubců za chladnějšího dne ještě neznamená dobré podmínky pro páření. Příznivé bývá teplé, slunečné počasí s malým větrem, často kolem 20 °C a výše. Nejde však o pevnou hranici: výsledek ovlivňují i další podmínky, dostupnost trubců a délka nepříznivého období.
Dobrá příprava usnadní následnou tvorbu oddělků
Promyšlené rozdělení plodu nad a pod mateří mřížku umožňuje ponechat matku v kladení a připravit si vhodné plásty pro plánované oddělky. Největší přínos spočívá v přehlednosti, správném načasování a menším množství zbytečné manipulace při samotném odběru. Metoda však nenahrazuje kontrolu rojové nálady ani průběžné hodnocení síly, zásob a zdravotního stavu včelstva. Právě spojení znalosti vývoje plodu s pozorným sledováním snůšky a počasí rozhoduje o jejím úspěchu.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
