724 937 999 objednavky@vceliobchod.cz
Přihlásit se / Registrovat
Přihlásit se / Registrovat
Moje přání

Váš seznam přání je prázdný.

Porovnat

Nejsou přidány žádné položky k porovnání.

Košík

Váš nákupní košík je momentálně prázdný.

Vážení zákazníci, ve dnech 16.11 a 17.11. budou naše prodejny a expedice uzavřeny. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za komplikace.

Tisíce spadených roztočů, opakované ošetření kyselinou mravenčí a podložka, která se znovu plní kleštíky. Tak může vypadat situace včelstva, které si při loupežích přináší další parazity z okolí. Následující případ z konce srpna zachycuje průběh zásahů, stav plodu a zásob, nasazení dlouhodobého odpařovače i následné zklidnění spadu. Současně ukazuje, jak výrazně může souběh silného napadení a intenzivního ošetřování ovlivnit kondici včelstva před zimou.

Vysoký spad nepolevoval ani po dvou ošetřeních

Sledované včelstvo vykazovalo mimořádně silné napadení kleštíkem včelím, Varroa destructor. Nejprve proběhly dvě aplikace 65% kyseliny mravenčí na houbičce, mezi nimiž byl odstup přibližně šest až sedm dnů. Po obou zásazích následovaly spady v řádu tisíců roztočů. Při pozdějším hodnocení situace uplynul od prvního ošetření přibližně měsíc, přesto vysoké počty kleštíků na podložce přetrvávaly.

Jedna z kontrol proběhla asi 35 hodin po vyčištění monitorovací podložky. Už v jediném shluku se nacházelo přibližně 150 až 200 roztočů a další leželi rozptýlení po celé ploše. Úl byl uspořádán na studenou stavbu, spad však nevytvářel pravidelné pásy pod uličkami. Toto rozmístění bylo vyhodnoceno jako známka průběžného padání roztočů z celého prostoru včelstva.

Co ukázala prohlídka plodu, včel a zásob

Navzdory silnému napadení zůstávalo včelstvo při první podrobné prohlídce poměrně silné a v dobré kondici. Oproti předchozí kontrole už ale nebylo v úlu tak natěsnané. Dospělé včely ani čerstvě vylíhlé mladušky nevykazovaly viditelné deformace křídel nebo projevy paralýzy. Tento stav byl v popsaném případě přisuzován vyšší odolnosti chované linie vůči virózám.

Na plástech se nacházelo dost otevřeného plodu, plodové plochy však byly mezerovité. Nevyrovnané zakladení bylo spojováno se starší, méně kvalitní matkou, u níž se počítalo s výměnou. Včelstvo zároveň přinášelo čerstvou sladinu medovicového původu. Zásoby neubývaly, a proto zatím nebylo přikrmováno.

Přínos roztočů z okolí jako vysvětlení pokračujícího spadu

Množství roztočů padajících po opakovaném ošetření bylo vyhodnoceno jako příliš vysoké na to, aby šlo pouze o jejich nové namnožení na vlastním plodu. Vysvětlením se stala reinvaze: včelstvo mělo v doletu nalézt cizí stanoviště, na němž postupně kolabovala jednotlivá včelstva, a při jejich vylupování si přinášet další kleštíky.

Loupež tak nebyla vnímána jen jako přísun zásob. Současně představovala cestu k opakovanému zavlékání parazitů a viróz. V popisu tohoto chování bylo vedle zásob zmiňováno také vyhledávání zdrojů bílkovin, konkrétně mateří kašičky, nejmladších larviček a kukel.

Jaké znaky byly použity při rozlišování reinvaze

Při posuzování přínosu kleštíků zvenčí se sledovalo několik souběžných projevů: rozmístění a vzhled roztočů na podložce, rychlost změny spadu, provoz na česně a vývoj zásob. V popsaném výkladu byly tyto znaky porovnávány s projevy připisovanými líhnutí roztočů z vlastního plodu.

Sledovaný znak Reinvaze při loupeži Líhnutí z vlastního plodu
Rozmístění spadu Roztoči rozptýlení po celé ploše podložky. Spad soustředěný do úzkých pásů pod plodovými plásty.
Vzhled roztočů Převažují tmavé dospělé samičky s pevnou kutikulou. Vyšší podíl světlých, nedovyvinutých jedinců, mladých samiček s měkkou kutikulou a drobnějších samečků.
Nástup vysokého spadu Náhlá změna z čisté podložky na podložku pokrytou roztoči, ještě před dokončením dalšího plodového cyklu. Pozvolnější nárůst navazující na líhnutí plodu.
Provoz na česně Výrazně vyšší letová aktivita než u ostatních včelstev, od časného rána až do soumraku. Běžná letová aktivita srovnatelná s ostatními úly.
Hmotnost a zásoby Hmotnost úlu roste i bez snůšky a bez krmení. Bez krmení zásoby postupně ubývají.

Dlouhodobý odpařovač místo dalšího krátkého zásahu

Další krátkodobá aplikace 85% kyseliny mravenčí na houbičce by při pokračujících loupežích nevyřešila opakovaný přínos parazitů. Létavky by po zásahu znovu přinesly další roztoče. Proto byl zvolen Liebigův odpařovač, který měl v úlu vytvořit přibližně sedmidenní „kyselinovou clonu“ a průběžně zasahovat i nově donesené kleštíky.

V tomto konkrétním případě bylo do odpařovače nalito 100 ml 85% kyseliny mravenčí. Při venkovní teplotě kolem 20 °C byl odpařovací knot nastaven na střední stupeň odpovídající rozmezí 20 až 25 °C.

Odpařovač nebyl umístěn přímo nad střed plodového tělesa, ale stranou. Smyslem bylo omezit riziko poškození plodu a prudké reakce včelstva. Přesto se počítalo s tím, že část otevřeného plodu bude kyselinou zasažena. Nad plodové plásty byl přidán prázdný nástavek, který poskytl prostor pro odpařovač a odpar kyseliny pod víkem úlu.

Reakce včel během odpařování

Za provozu odpařovače se včely stahovaly níže do úlu, ponechávaly si odstup od horních uliček a prostor intenzivně odvětrávaly. Po odpaření kyseliny a vyschnutí odpařovacího papíru znovu obsadily celý úlový prostor.

Silný účinek proti roztočům doprovázela také zátěž pro samotné včelstvo. Kyselina mravenčí byla v tomto výkladu popisována jako chemický tlak, který nejhůře snášejí staré, oslabené nebo virózami poškozené včely. Jejich úhyn byl interpretován jako odstranění části přenašečů infekcí, zatímco zdraví a vitální jedinci zásah přežívali. Zmiňován byl zejména virus deformovaných křídel a virus akutní paralýzy, jejichž šíření úzce souvisí s kleštíkem, na rozdíl od chronické paralýzy.

Výpadek plodu a nejisté vyhlídky na přezimování

Mladé larvičky i čerstvě vylíhlé včely patřily k citlivým skupinám. Během intenzivního sledu ošetření, tedy dvou aplikací na houbičce a následného dlouhodobého odpařování, včelstvo podle popsaného pozorování prakticky neodchovalo další zavíčkovaný plod. Výsledkem bylo citelné oslabení a výpadek jedné generace včel.

Situaci navíc zhoršovalo mezerovité kladení méně kvalitní matky. Přestože se později podařilo spad výrazně snížit, vyhlídky na úspěšné přezimování byly hodnoceny jen přibližně jako padesát na padesát.

Proč byla výměna matky odložena

Plánovaná výměna starší matky se během ošetřování neuskutečnila. Důvodem byla zkušenost se zhoršeným přijímáním nových matek po aplikaci kyseliny mravenčí. Výměna proto měla počkat.

V souvislosti se ztrátami matek byla vedle přímého působení kyseliny zdůrazněna také možnost rozrušení včelstva. Za častou příčinu úhynu bylo označeno sevření vlastní matky do klubka a její ubodání dělnicemi při narušení poměrů v úlu.

Ústup spadu a zahájení krmení

Po ukončení odpařování následovala večerní kontrola s čelovkou. Prázdný nástavek s vyschlým odpařovačem byl odstraněn, do úlu byly vloženy souše po vytáčení a nasazeno rámkové krmítko. Včelstvo dostalo cukerný roztok v poměru 3 : 2.

Podložka kontrolovaná po čtyřech dnech od vyčištění už obsahovala pouze přibližně sedm až osm roztočů. Tento výrazný pokles byl vyhodnocen jako úspěšné sražení parazitů a ukončení jejich přínosu při loupežích.

Kaskádovitý kolaps může zasáhnout více stanovišť

Slábnoucí nebo neošetřené včelstvo se může stát zdrojem problémů pro okolní chovy. Jakmile začne kolabovat, silná včelstva v doletu mohou jeho zásoby vylupovat a současně si přenášet roztoče i virové infekce. Pokud se situace včas nezachytí, může následovat řetězec dalších kolapsů na původním stanovišti i v okolí.

Pro srovnání bylo sledováno také jiné silně napadené včelstvo, u něhož po dvou aplikacích 65% kyseliny mravenčí na houbičce shora následovala třetí aplikace 85% kyseliny na podložku. Poté spady prakticky ustaly. Příznivější průběh byl spojován s jednorázovou loupeží trvající přibližně tři dny, nikoli s dlouhodobým přísunem roztočů. Po zásahu se matka znovu rozkladla a včelstvo se vrátilo do velmi dobré kondice.

Rozmnožování kleštíka pod víčkem

Součástí vysvětlení pokračujícího napadení byl také rozmnožovací cyklus kleštíka. V předloženém popisu vstupuje oplozená samička pod larvu přibližně osm až dvanáct hodin před zavíčkováním buňky, kde uniká pozornosti pečujících včel. Po zavíčkování se živí tukovým tělískem a hemolymfou vyvíjejícího se plodu, což umožňuje zahájení tvorby vajíček.

První vajíčko je neoplozené a vyvíjí se z něj sameček. Následují podle tohoto popisu dvě až tři oplozená vajíčka, z nichž vznikají samičky. Ty se ještě pod víčkem páří se svým bratrem. Takto těsné příbuzenské páření je u kleštíka běžnou součástí rozmnožování a v uvedeném výkladu nebylo spojováno s vývojovými vadami.

Důležitý je rozdíl mezi dělničím a trubčím plodem. Pro dělničí buňku byla uváděna přibližně dvanáctidenní zavíčkovaná fáze a reprodukční výsledek kolem 1,4 až 1,6 nové samičky. U trubčího plodu popis pracoval s patnácti až šestnácti dny a průměrně 2,4 nové samičky. Delší čas na vývoj potomstva tak vysvětloval výraznou přednost, kterou kleštík dává trubčině.

Hygienické chování a hranice přirozené odolnosti

Kleštík se dokáže chemicky maskovat, a ztěžovat tak své rozpoznání včelami. Odolnější linie přesto mohou napadený plod odhalit podle pachových podnětů, vibrací nebo signálních látek poškozené larvy. Otevřením napadené buňky a odstraněním jejího obsahu přeruší rozmnožování roztoče.

V souvislosti s těmito vlastnostmi byla popsána zkušenost s linií, která přežívala bez ošetření tři až čtyři roky. Současně však zaznělo, že při silných plošných reinvazích nemusí ani taková přirozená odolnost stačit na neustálý přísun parazitů z okolí.

Odpovědnost za vlastní včelstva a přístup k péči

Základním východiskem popsaného přístupu je odpovědnost každého včelaře za zdravotní stav vlastních včelstev. Přestože okolní stanoviště mohou vytvářet významný infekční tlak, problémy ve vlastních úlech nelze pouze přenášet na sousedy. Tlak z okolí je v tomto pojetí zároveň chápán jako přirozený selekční faktor, který prověřuje odolnost chovaných včel.

K tomuto pohledu patří také kritika příliš restriktivních vyhlášek a šablonovitých postupů, které omezují samostatné rozhodování včelařů. Jejich uvolňování je zde hodnoceno příznivě. Rozlišují se přitom pečliví chovatelé, konzervativně založení včelaři setrvávající u zastaralých postupů a pouzí „držitelé včelstev“, kteří péči zanedbávají a následně je překvapí jarní úhyny.

Načasování zásahu a význam průběžného vzdělávání

Velký důraz je kladen na včasnost ošetření a průběžné doplňování znalostí. Jako příklad nevhodného načasování byly uvedeny dotazy začátečníků, kteří se až na konci srpna zajímají o přípravu pomalu působících proužků s kyselinou šťavelovou a glycerinem. V popsaném pohledu je u silně napadených včelstev v této době na pomalé nosiče pozdě a situace vyžaduje okamžitý, razantní zásah.

Důvodem je probíhající tvorba zimní generace dlouhověkých včel, která byla v tomto výkladu časově vymezena přibližně do konce září. Výpadek plodu a poškození vznikající zimní generace proto zásadně ovlivňují další vyhlídky včelstva.

Inspirováno videem Tomáše Märze.