724 937 999 objednavky@vceliobchod.cz
Přihlásit se / Registrovat
Přihlásit se / Registrovat
Moje přání

Váš seznam přání je prázdný.

Porovnat

Nejsou přidány žádné položky k porovnání.

Košík

Váš nákupní košík je momentálně prázdný.

Podzimní ošetření proti roztoči Varroa destructor patří k důležitým zásahům v průběhu včelařského roku. Při fumigaci rozhoduje nejen příprava léčiva a způsob jeho aplikace, ale také přítomnost zavíčkovaného plodu, venkovní teplota a následná kontrola spadu. Následující popis přibližuje konkrétní praxi ze stanovišť v Brně a na Vysočině, kde se k podzimnímu ošetření používá Varidol s účinnou látkou amitraz.

Schéma ošetření: VarroMed a dvě fumigace Varidolem

Výchozím schématem popsaného podzimního ošetření jsou tři fumigace. V zachycené praxi je však první z nich nahrazena aplikací přípravku VarroMed, který byl podán do všech úlů přibližně měsíc a půl před následnou fumigací.

Poté následují dvě ošetření Varidolem. Druhá fumigace je plánována v odstupu do deseti dnů od první. Jde tedy o konkrétní postup kombinující dřívější aplikaci VarroMedu se dvěma následnými fumigacemi.

Termín zásahu určuje především přítomnost plodu

Základním pravidlem popsaného postupu je nefumigovat včelstva se zavíčkovaným plodem. Účinná látka rozptýlená kouřem totiž nezasahuje roztoče ukryté pod víčky buněk.

Před ošetřením proto probíhá namátková prohlídka vybraných včelstev. Pozornost se soustředí zejména na ta, u nichž je v záznamech uvedeno delší plodování. Jakmile kontrola ukáže, že plod již chybí nebo se líhnou jeho poslední zbytky, přichází na řadu naplánování zásahu.

Termín se přizpůsobuje jednotlivým stanovištím. V Brně již na začátku listopadu matky neplodují, a proto zde ošetření probíhá dříve. Na Vysočině se zásah odkládá kvůli dvěma později oplodněným matkám, jejichž včelstva ještě plodují.

Podvečerní ošetření při teplotě kolem 10 °C

Brněnská fumigace probíhá v první třetině listopadu, přibližně v 16:30 za podvečerního soumraku. Denní teplota vystoupala zhruba na 12 °C a včely během dne ještě vyletovaly. V době ošetření se pohybuje kolem 10 °C, včely už nelétají a jsou uvnitř úlů.

Také praktická ukázka z Vysočiny zachycuje práci při teplotě kolem 10 °C. Chlad se zde projevuje především při přípravě léčiva a jeho kapání na fumigační pásky.

Příprava léčiva a nepravidelné kapání v chladu

Před aplikací je zdůrazněna potřeba přečíst příbalový leták a dodržovat návod výrobce. Popsaná praxe zároveň zahrnuje dílčí úpravy při dávkování a umístění fumigačního pásku.

Při nízké teplotě má Varidol tendenci houstnout a z kapátka vytéká nerovnoměrně. Zpočátku může kapat obtížně, následně se kapání zrychlí a při opětovném ochlazení lahvičky zase zpomalí. Jednotlivé kapky proto nemusí být stejně velké a jejich dávkování je v zachycených podmínkách popisováno jako přibližné.

V brněnském postupu jsou pro dvounástavkový úl uvedeny dvě kapky Varidolu, tedy jedna kapka na nástavek. Kvůli nepravidelnému kapání se však na pásek někdy dostanou tři kapky, což je v tomto postupu přepočítáno na přibližně 1,5 kapky na nástavek. Při ukázce na Vysočině jsou na fumigační pásek nakapány čtyři kapky.

Zavěšení pásku mezi rámky a vložení do podmetu

Jako postup podle návodu je popsáno upevnění nakapaného fumigačního pásku na závěsný drátek. Po vyjmutí krajního rámku se pásek zavěsí do uvolněného prostoru mezi rámky.

U úlů s přístupem do podmetu zezadu se v zachycené praxi častěji používá jiná varianta: zapálený a doutnající pásek se položí na plechovou podložku a vloží přímo do podmetu. Ukázka z Vysočiny zachycuje také vložení pásku do úlu shora.

Zapálení pásku a uzavření úlu

Při položení na kovovou podložku se pásek zapaluje z více stran. Důvodem je zkušenost, že při zapálení pouze na jednom místě může v této poloze snadno zhasnout. Během manipulace je zároveň třeba hlídat, aby pásek nevzplanul plamenem, ale pouze doutnal.

Jakmile se pásek rozhoří do doutnání, vloží se na kovové podložce do podmetu. Následně se pečlivě uzavře přístup do dna i česno. Dostatečné uzavření a utěsnění úlu je v popsaném postupu považováno za nezbytnou součást aplikace.

Reakce včel na kouř a jeho šíření úlem

Krátce po uzavření úlu bývá slyšet výrazné hučení. Včely reagují na přítomnost kouře intenzivním větráním a snaží se jej dostat ven. Tím uvádějí vzduch uvnitř úlu do pohybu.

Právě touto reakcí je v popsané praxi vysvětlováno rozptýlení nosného kouře s účinnou látkou z podmetu do prostoru se včelami. Slouží také jako vysvětlení, proč se kouř podle uvedené zkušenosti dostává vzhůru i při aplikaci zespodu.

Kouř může včely přechodně vytlačit až k horní části rámků. Po vyvětrání se včelstvo opět stahuje zpět.

Doba uzavření a kontrola dohoření pásku

Při ošetření na Vysočině zůstávají úly uzavřené přibližně 30 minut. Poté se znovu otevřou a vyvětrají. Součástí kontroly je ověření, zda fumigační pásek skutečně celý dohořel.

Na tomto stanovišti probíhá zásah téměř u všech včelstev současně. Dvě včelstva jsou při zachyceném ošetření ponechána bez fumigace.

Sledování prvotního a následného spadu roztočů

K vyhodnocení zásahu slouží úlové podložky. V popsaném postupu se rozlišuje časná kontrola krátce po fumigaci a následné sledování spadu v průběhu dalších dnů.

Fáze kontroly Časový odstup Význam v popsaném postupu
Prvotní spad 30 až 40 minut po fumigaci Je považován za nejpřesnější obraz napadení před případným odnášením roztočů z podložek.
Následný spad Sledování nejméně po dobu jednoho týdne Zachycuje dobíhající účinek ošetření a úklidovou aktivitu včel. Výsledek může ovlivnit odnášení roztočů z podložek.

Důvodem časné kontroly je aktivita dalších živočichů v okolí úlů. Při podzimních teplotách kolem 10–15 °C, dokud nemrzne, zůstává aktivní například hmyz včetně vos. K úlům se mohou stahovat také myši či hraboši. Spadlí roztoči tak mohou z podložek mizet a pozdější odečet může být zkreslený.

Inspirováno videem z kanálu všichni Pečinkovi