Moje včelařská cesta začala v roce 1966, když jsem jako student v Brně chytil roj na tramvajové zastávce. Roj jsem umístil do úlku na oddělky o velikosti 37×30 cm. Později jsem přikoupil dva Čechoslováky stejné míry a ponořil se do hledání jakýchkoliv informací o včelaření. Kniha Otakara Brennera "Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonitostí", vydaná v roce 1968, mě zaujala a hned jsem si ji opatřil, stejně jako jeho pozdější, obsáhlejší dílo "Zákonitosti života včelstva" z roku následujícího. Tyto práce mi poskytly cenný základ pro můj další včelařský růst. Reedici této včelařské učebnice, která vyšla po více než padesáti letech díky Evě Pecháčkové, praneteři Otakara Brennera, si včelaři velmi cení.
Letošní způsob jara zdá se být poněkud neobvyklý. Silná včelstva s dostatkem glycidových zásob neměla problém s rozvojem ani v chladných dnech, pylové zásoby si doplňovala v krátkých intervalech, kdy počasí dovolilo. Všechny významné rostliny postupně odkvetly bez možnosti plného využití jejich potenciálu, ale doufejme, že alespoň všudypřítomná řepka prodlouží své kvetení, léčivý hloh a javor klen poskytnou vydatnou snůšku a dočkáme se i nabídky akátového nektaru. Úlový prostor i tak musíme kontrolovat a rozšiřovat, i když se nezdá, že by přínos sladiny byl znatelný. Včelstva, která nemají nouzi o pastvu ve svém okolí a využívají každou chvilku, kdy sluníčko ohřeje česna, se i tak mohou velice brzy dostat do rojové nálady. První medobraní letos určitě nebudou z těch nejčasnějších.
S výměnou jsem jíž též začal nejen pomocí oddělků, ale i včel z doporučených chovů. Dle návodu jsem starou matku odchytil, ale protože se mí nechtělo jí zabíjet, nechal jsem ji v dalším úle se zásobním rámkem a dvěma soušemi klást. Což se povedlo a matka klade. Počítám s tím, že plod dám do slabších včel, ale jak s novou matkou? Včely jsem nechal dva dny osiřelé a pak jsem matku v klícce i s doprovodem včel nechal s medocukrovým těstem v cestě ven k prokousání. Přes mřížky klícky se však včely k nové matce mohly dostat. Nebyla to chyba?
Podívejme se na problematiku kličkováni matek v období 21 dní před první fumigací prakticky do doby posledního ošetření. Pokud matky zaklíckujeme při dodržení dále uvedených zásad, nebudeme mít v době ošetření ve včelstvech zavíčkovaný plod a všechny zaklíckované matky přežijí:
V přírodě lze obecně pozorovat to, že pokud jedinec investuje do vlastního rozmnožení, pak tím automaticky sníží jak svou vitalitu, tak délku svého života. Zjednodušeně tedy řečeno, více potomstva rovná se kratší život a slabší zdraví. A ačkoliv se dosud dostatečným způsobem nepodařilo identifikovat molekulární či fyziologickou podstatu tohoto jevu, známého pod pojmem „cost of reproduction“ (cena za rozmnožení), lze tento fenomén sledovat napříč spektrem nejrůznějších organismů, nicméně s jednou podstatnou výjimkou, a tou je sociální hmyz.
