Včelařský rok se nezastaví ani v zimě. V období, kdy se na stanovišti zdánlivě nic neděje, rozhodují o výsledku celé sezóny drobnosti: kolik včely spotřebují zásob, kdy začnou plodovat, jak ustojí návraty mrazů a jak včelař zareaguje na první signály možného problému.
Konec zimy a začátek předjaří patří mezi nejrizikovější období v celém roce. Včelstvo už často „cítí jaro“, ale stále žije v režimu zimního chumáče, kdy se nedokáže volně přesouvat po celém úlu. V této fázi rozhodují maličkosti: dostupnost zásob v bezprostřední blízkosti sezení, správné uspořádání plástů, práce s izolátorem a citlivé zúžení prostoru.
Racionalizace patří k důležitým faktorům rozvoje současného včelařství. Jedná se o průběžný proces inovací, který přináší zlepšení podmínek nejen pro samotné včelaře, ale zejména pro život včelstev. Včely jsou přizpůsobivé a dovolují tak široký prostor pro využití nových technologií a zjednodušení práce včelaře. Racionalizaci chápeme jako zjednodušení či efektivní nastavení pracovních postupů, vedoucích ke snížení nákladů, času nebo fyzické náročnosti při zachování či zlepšení životních podmínek včelstev.
Začínáte se včelařením? Jednou z prvních otázek, kterou si budete muset položit, je: kam umístit úl? Při výběru správného místa je totiž nutné vzít v potaz několik kritérií. Výběr místa, na kterém začnete včelařit, případně kde zakládáte novou včelnici zcela zásadně ovlivňuje život včelích koloniích na tomto místě umístěných. V případě nevhodně zvoleného místa včely zbytečně zatěžujete, jejich vývoj bude pomalý a dlouhodobě neudržitelný.
Stanoviště je tou nejpodstatnější podmínkou, která je leckdy vyřešená jen tím, že máme k dispozici konkrétní pozemek a jen optimalizujeme umístění úlů a nasměrování česen. Pokud máme možnost volby, upřednostníme parcelu, kde je od předjaří dostupný (do 200 metrů) přirozený zdroj vody a v doletu do půl kilometru různorodá a pestrá vegetace...
